Dnes už nemusíš být zaměstnancem NASA, aby se dostal výsledek tvé práce do hlubokého vesmíru. Třeba studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT mají moznost pracovat na kosmických projektech.

Jedním z nich je projekt výzkumu slunečního větru s veselým názvem SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer). Vědci a studenti pod vedením docenta Reného Hudce z katedry radioelektroniky budou zkoumat odezvu zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Díky tomuto projektu si budeš moci také prohlédnout, jak vlastně taková zemská magnetosféra vypadá.

Na projektu kosmické sondy JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) zase pracuje student programu „Provoz a řízení letecké dopravy“ Jaroslav Laifr. V roce 2022 by měl satelit odstartovat na svou osmiletou misi do hlubokého vesmíru, kde bude v blízkosti největší planety sluneční soustavy zkoumat měsíce Ganymed, Callisto a Europu. Bude tam dálkově měřit například podpovrchové vodní oceánské proudy na zamrzlém Ganymedu. Jaroslav se věnuje vývoji metod zvyšujících spolehlivost elektrických zařízení ve vesmíru a tyto metody aplikoval i při vývoji speciálního zdroje, který bude napájet přístroj zvaný RPWI (Radio and Plasma Wave Instrument).

A to není vše!  Obecně se na ČVUT připravuje nebo už běží řada dalších kosmických projektů, kterých se můžeš zúčastnit i ty.

Každému je jasné, že se dnešní stavby se bez betonu prostě neobejdou. Na Fakultě stavební ČVUT v Praze vyvinuli nerozbitný beton. A i když je to jeden z nejoblíbenějších materiálů, pořád má několik slabin – třeba malou odolnost při zatížení „rychlým rázem“. To znamená, že se nedoporučuje do něj střílet, odpalovat u něj trhaviny, nebo do něj ve vysoké rychlosti najíždět nákladními auty. Tedy, až dodneška.

Tým experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT totiž vyvinul speciální materiál, který jen tak něco nerozhodí, nebo spíš nerozbije. Jeho přesný název by měl znít ultravysokopevnostní vlákny vyztužený cementový kompozit. Ale to není zdaleka tak sexy jako „nerozbitný beton“ – což je přesně to, co to je.

Faktickým složením je sice od betonu docela daleko, ale právě díky použitým materiálům má přibližně 4krát větší tlakovou pevnost, 10krát větší tahovou pevnost a dokonce 100krát vyšší lomovou energii!

A co se z něj dá postavit? Třeba fasády pro ohrožené budovy, bariéry chránící mostní pilíře před nárazem vozidla, obranné vojenské konstrukce nebo třeba odpadkové koše, které odolají i výbuchu nástražné nálože.

Taky se s ním dá slušně ušetřit. Kromě toho, že je asi 20krát levnější než stejně odolný ocelový pancéřový plech, nehrozí u něj, že ho nějaký filuta odveze třeba do sběru.

Napadlo by tě, jak bez lešení nafotit rozsáhlé interiéry historických budov, kde je strop desítky metrů vysoko nad zemí? Robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT na to přišli, jejich přesné drony udělají lepší fotky, než ten nejdelší teleobjektiv.

Snímání obtížně přístupných míst historických interiérů, to je úkol, který pomocí dronů pomáhají památkářům řešit členové Skupiny Multi-robotických systémů z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

V rámci projektu, na kterém spolupracuje katedra kybernetiky s Národním památkovým ústavem, a který je spolufinancovaný sdružením CESNET, se drony vznášejí doslova do nebeských výšin. Vědci už úspěšně nasnímali interiér objektu farnosti ve Šternberku a nyní jednají o zmapování Chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, kde je vůbec nejvyšší interiér v Praze.

Ptáš se, k čemu je to dobré? Kromě hezkých fotek, pomáhá zdokumentování obtížně přístupných míst historikům a architektům zhodnotit potřebu případných restaurátorských prací.

Odborníci z týmu Dr. Martina Saska se ale jen tak s něčím nespokojí a stále přemýšlí, jak využití dronů zdokonalit. Kromě senzorického snímání vysoko položených míst, tak ještě vyvíjejí techniku, pří které vylétne do vzduchu celý filmový štáb. Vedle dronu s kamerou jsou ve vzájemně stabilizované formaci i přesně namířené drony „osvětlovači“ a i to nejtemnější místo je perfektně zaznamenáno.

Jestli tě také napadá nové využití bezpilotních systémů, můžeš se do týmu Multi-robotických systémů přidat! Začni na webu mrs.felk.cvut.cz.

Prozatím bylo běžné, že všechny inovace a aktualizace měli na výkon našich smartphonů spíš negativní dopady. Tým laboratoře 5Gmobile ovšem testuje novou technologii sítí, která výkon a výdrž mobilu naopak zvýší! Řešení se nazývá mobile edge computing a přenáší náročné výpočty z mobilního zařízení na „hranu“ mobilní sítě, tedy na server umístěný na základnových stanicích. Tuto inovaci oceníš například při hraní her s rozšířenou realitou, které jsou náročné na výkon procesoru a tím pádem na výdrž baterie.

Česká laboratoř je jedna z prvních, která s vývojem mobile-edge computingu začala. Jelikož už dříve spolupracovala na vývoji sítí LTE-A, byla práce na technologiích pro 5G dalším logickým krokem. Díky dosavadním výsledkům si tým 5Gmobile vybrala i společnost Foxconn pro svůj projekt cloudového řešení radiové přístupové sítě.

Skvělé je, že na všech těchto projektech se podílejí i samotní studenti. A těch není nikdy dost, nových nápadů a vizí je totiž spoustu. Jestli tě mobilní komunikace oslovuje, mrkni na web laboratoře a přihlas se na Fakultu elektrotechnickou ČVUT. O svou budoucnost budeš mít postaráno!

Stíhačka, za kterou by se nemusel stydět Batman ani James Bond. Tak by se dal ve stručnosti popsat supermoderní ultralight z dílny Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT.

Po 17 letech práce, 130 diplomkách a dizertacích vzlétla ultralehká stíhačka UL 39 Albi poprvé do oblak. A byl to pořádný hukot, úsporný litrový motor, který normálně najdeš spíše v motorkách, ze sebe totiž dokáže vytlačit výkon 200 koní a hnát lehký 320 kilový letoun rychlostí přes 200 km/h.

Stroj vyrobený z uhlíkového kompozitu je úžasně lehký a zároveň pevný. Turbodmychadlo je schováno uvnitř letounu a tak radar zachytí hůře její odraz díky  snížené tepelné stopě. Raketa, která by měla chuť letoun zasáhnout, jej tak nezacílí. To mu poskytuje slušnou bojovou výhodu.

Černý aerodynamický design uhlíkového kompozitu by zase vzhledem perfektně zapadl do „garáže“ Bruce Waynea. Pilotovat ho však může kde kdo, stáčí jen licence na ultralehká letadla.

Vývoj stále není u konce, a pokud budeš chtít, můžeš se do něj na Fakultě strojní ČVUT zapojit i ty. Plánuje se například zvýšení výkonu až na 300 km/h. Další info najdeš zde a můžeš se mrknout i na video na webu České televize.

O studentské formuli ČVUT, se kterou tým CTU Cartech vítězí na těch nejznámějších světových polygonech už si určitě slušel/a. Víš ale, že má také elektrickou sestřičku, která v porovnání s konkurencí není rozhodně pozadu? Vyvíjejí jí studenti oboru Elektronika, energetika a management na Fakultě elektrotechnické ČVUT a její elektromotor má neuvěřitelný odpich. Nyní to potvrdila i na mezinárodní soutěži v kanadském Barrie, kde prostě neměla konkurenci.

Soutěž studentských formulí se vždycky skládá z dílčích závodů, ve kterých musí tým monopostu absolvovat jak statické disciplíny, jako je prezentace konstrukce a jejího business plánu před porotou, tak i samotné závody. Ty zahrnují akcelerační disciplíny na 75 metrů, Skid-pad (jízda v osmičce), kvalifikační Autokros a vytrvalostní disciplínu Endurance na 22 kilometrů. Všechny dynamické disciplíny ovládla formule eForce s neuvěřitelnou bravurou, takže jí od druhého v týmu v pořadí dělilo úctyhodných 521,13 bodů z celkových 1000.

Celou cestu formule eForce za vítězstvím a videa s fotkami si můžeš prohlédnout na webu eforce.cvut.cz. A nejlepší na tom všem je, že součástí týmu Formula Student Elektric se můžeš stát i ty! Stačí se zapsat na ČVUT v Praze a pak zajít přímo do dílny nebo napsat na info@eforce.cvut.cz.

Chceš vidět, jak to vypadá, když se model stavební ho jeřábu hroutí pod tíhou svého nákladu k zemi?  V průběhu soutěže Hala roku Akademik na Fakultě stavební ČVUT to bude k vidění hned několikrát. Studenti mají v letošním ročníku soutěže za úkol postavit dle zadání model jeřábu, který pak budou zatěžovat speciálními závažími.  Budoucí stavaři se tak v praxi učí, jak působí na konstrukci zatěžování a kde jsou její slabá místa.

Uvidíš týmy studentů s jejich propracovanými modely jeřábů, které jeden po druhém v rámci zatěžkávacích zkoušek zbortí. Který jeřáb bude mít největší poměr zatížení vůči vlastní hmotnosti a vyhraje hlavní cenu, to se ukáže až na místě. Celé to propukne ve čtvrtek 19. dubna 2018 v atriu fakulty, na adrese Thákurova 7, Praha 6, a bude to rozhodně napínavá podívaná. Vezmi spolužáky a přijď se podívat. Podrobnější informace najdeš zde.

Ne, my na FITu nevěštíme, ale díky strojovému učení dokážeme předpovídat chování sledovaných lidí a díky jedné diplomové práci teď pomáháme s predikcí pohybu podezřelých osob Policii České republiky.

Ján Tkačík, který se tímto problémem zabýval spolu se svým vedoucím, přišel na to, že nejvíc mu ke zpracování pomůže “Neuronový Turingův stroj”, který nedávno představili vědci z Google (Alana Turinga znáte z filmu Kód Enigmy). Tím, že Ján navrhl nové algoritmy (to slovo u nás uslyšíte často), které díky experimentům prokázaly, že fungují lépe než ty, které se běžně používají, se zařadil mezi ty nadané studenty, kteří předčí i odborníky s dlouholetou praxí.

Společný vědecký článek o výsledcích Jánova bádání byl přijat na uznávanou konferenci v Kanadě a tak se s tímto svým objevem, může pochlubit na mezinárodním poli. Kdo ví, komu dalšímu ještě jeho práce pomůže. Některé vyšetřovací týmy mají mentalistu, jiné mají zase na své straně IT vědu.

Jsme FIT, buď taky FIT na ČVUT!

Tohle ti prostě nemůžeme zatajit. Pracujeme na umělé inteligenci a daří se nám.

Aby bylo jasno. V rámci International Joint Conference on Artificial Intelligence se odehrává mezinárodní soutěž Angry Birds AI Competition. Stojí tam proti sobě týmy z celého světa. Na fakultě máme tři studenty, kteří si utvořili tým „DataLab Birds“ a tuhle celosvětovou soutěž už dvakrát vyhráli. Naposledy letos. Úkol zněl jasně: navrhnout a implementovat co nejlepší umělou inteligenci, která by byla schopna hrát hru Angry Birds, pokud možno lépe než nejlepší hráči − lidé. Výhra našeho týmu v konkurenci týmů z univerzit celého světa je obrovským úspěchem. Asi si dokážeš představit, že jsme to oslavili. Pořádně.

Tím ti nechceme jen říct, že umíme slavit. Chceme ti říct, že u nás je prostor i pro tvůj projekt. Navíc se na FIT můžeš zapojit do výzkumných skupin v mnoho oborech. Ať už to bude umělá inteligence, návrh databází, webové inženýrství, počítačová a síťová bezpečnost, konceptuální modelování, arbologie a stringologie, výpočetní inteligence a data-mining, VLSI návrh, paralelní algoritmy, RepRap 3D tiskárny…

Prostor u nás je a my tě rádi podpoříme.

Co takhle už na škole začít pracovat na projektu, který má skutečně smysl a může výrazně zlepšit kvalitu života nemocných? To u nás není žádné sci-fi.

Víc hlav víc ví. Spolu s akademickými pracovníky, vědci z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice pracují naši studenti na výzkumu včasného zachycení rozvoje Parkinsonovy choroby pomocí hlasu u lidí trpících poruchou chování v REM spánku. Právě tito lidé jsou ve vysokém riziku rozvoje neurodegenerativních onemocnění, mezi které Parkinsonova choroba patří. V současnosti dokážeme léčbou pouze mírnit její příznaky, ale až budeme umět nemoc vyléčit, bude zásadní začít s terapií co nejrychleji. Když totiž pacienti přicházejí s prvními příznaky onemocnění v podobě poruch hybnosti, mívají už nenávratně zničeno značné množství příslušných mozkových buněk. I kdyby již byla léčba dostupná, bylo by na ni v takovém okamžiku pozdě. Našemu týmu se vloni poprvé podařilo prokázat, že lidé trpící poruchou chování v REM spánku mají současně charakteristické poruchy řeči, které se později objevují u lidí postižených Parkinsonovou nemocí. Teď se tým zaměřuje na to, jaké změny v hlasovém projevu jsou spolehlivým znakem velmi rané diagnózy a jak se tyto změny mění v čase.

Avšak cesta k dokonalé diagnostice je ještě dlouhá a ruku k dílu můžeš přiložit i ty.

Mimochodem, takový projekt u nás rozhodně nepatří k ojedinělým. Bude jenom na tobě, do čeho se zapojíš nebo jestli přijdeš s nějakým vlastním nápadem. Dveře možností jsou u nás vždycky otevřené.