I operátory na lince 155 je potřeba pořádně zaškolit a vytrénovat, nemůže to dělat každý. Experti z FELu pro tyto účely vyvinuli simulátor s názvem „OPERÁTOR“, který napodobuje vývoj krizových situací, které dispečer na telefonu řeší. Tato platforma umožňuje záchranářům opakovatelné a měřitelné testování v rámci realizovaného tréninku, a to od stavu běžného provozu, až po krizové stavy a simulovaná hromadná neštěstí.

Vedoucí projektu Marek Neruda k tomu řekl: „Projekt má zajímavou historii. V roce 2014 jsme neformálně diskutovali s odborníky na kongresu Operační řízení ve zdravotnictví jejich představy o řešení budoucnosti výcviku pracovníků zdravotnických operačních středisek, lidově řečeno záchranek. Nápady a vize byly hned na světě, psaní projektu a soutěžení o podporu následovalo. Ano, hledání zdrojů trvalo pár let. Ale dnes je pro nás slavnostní chvíle. Systém funguje, uživatelé jej kladně hodnotí, odborníci na operační řízení jsou nadšeni. A naše radost? Práce, která má opravu smysl a která zkvalitní urgentní zdravotnickou péči, čímž pomůže nám všem.“ 

Světovou premiéru měl tento systém během 23. ročníku Rallye Rejvíz 2019. Už letos začne novinku používat pražská záchranka.

Ne, my na FITu nevěštíme, ale díky strojovému učení dokážeme předpovídat chování sledovaných lidí a díky jedné diplomové práci teď pomáháme s predikcí pohybu podezřelých osob Policii České republiky.

Ján Tkačík, který se tímto problémem zabýval spolu se svým vedoucím, přišel na to, že nejvíc mu ke zpracování pomůže “Neuronový Turingův stroj”, který nedávno představili vědci z Google (Alana Turinga znáte z filmu Kód Enigmy). Tím, že Ján navrhl nové algoritmy (to slovo u nás uslyšíte často), které díky experimentům prokázaly, že fungují lépe než ty, které se běžně používají, se zařadil mezi ty nadané studenty, kteří předčí i odborníky s dlouholetou praxí.

Společný vědecký článek o výsledcích Jánova bádání byl přijat na uznávanou konferenci v Kanadě a tak se s tímto svým objevem, může pochlubit na mezinárodním poli. Kdo ví, komu dalšímu ještě jeho práce pomůže. Některé vyšetřovací týmy mají mentalistu, jiné mají zase na své straně IT vědu.

Jsme FIT, buď taky FIT na ČVUT!

Prozatím bylo běžné, že všechny inovace a aktualizace měli na výkon našich smartphonů spíš negativní dopady. Tým laboratoře 5Gmobile ovšem testuje novou technologii sítí, která výkon a výdrž mobilu naopak zvýší! Řešení se nazývá mobile edge computing a přenáší náročné výpočty z mobilního zařízení na „hranu“ mobilní sítě, tedy na server umístěný na základnových stanicích. Tuto inovaci oceníš například při hraní her s rozšířenou realitou, které jsou náročné na výkon procesoru a tím pádem na výdrž baterie.

Česká laboratoř je jedna z prvních, která s vývojem mobile-edge computingu začala. Jelikož už dříve spolupracovala na vývoji sítí LTE-A, byla práce na technologiích pro 5G dalším logickým krokem. Díky dosavadním výsledkům si tým 5Gmobile vybrala i společnost Foxconn pro svůj projekt cloudového řešení radiové přístupové sítě.

Skvělé je, že na všech těchto projektech se podílejí i samotní studenti. A těch není nikdy dost, nových nápadů a vizí je totiž spoustu. Jestli tě mobilní komunikace oslovuje, mrkni na web laboratoře a přihlas se na Fakultu elektrotechnickou ČVUT. O svou budoucnost budeš mít postaráno!

Jsou školy, kde si studenti vyzkouší svoje znalosti v praxi jen velmi málo nebo vůbec. Tohle ale rozhodně není náš případ. Kdo se nebojí, může se ihned zapojit.

Jako příklad může posloužit realizace nového systému pro monitorování dopadů dopravy na životní prostředí, na kterém naši studenti pracují. Systém je založen na technologii senzorických sítí a umožňuje sledování pohybu škodlivin v ovzduší v reálném čase včetně rozložení jejich intenzity – na rozdíl od standardního vyhodnocování pomocí matematických modelů. Toto řešení, vyvinuté v Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství Fakulty dopravní ČVUT v Praze, je v České republice zcela unikátní. Navíc pokud bude pilotní provoz úspěšný, počítá se s dalším rozšířením systému do ekologicky zatížených lokalit po celé České republice.

A další projekty budoucnosti čekají, až je zrealizuješ ty. Příležitost je zrovna před tebou a my budeme jen rádi, když ji využiješ.

Nevídaný úspěch se povedl týmu studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří zvítězili v prestižní mezinárodní soutěži Microsoft Imagine Cup v americkém Redmondu. Marek Novák, Tomáš Pikous a Barbora Suchanová tam zazářili s projektem X.GLU, kterým se snaží pomáhat diabetikům udržet jejich nemoc pod kontrolou.

Marek nejdříve vyvinul unikátní glukometr (tedy přístroj na měření hladiny cukru v krvi) velikosti platební karty, který nepotřebuje žádné napájení, protože ke komunikaci a dobíjení využívá smartphone s technologií NFC. Tým studentů dále jeho vynález zdokonaluje, aby byl v praxi co nejpoužitelnější. Doplnili například aplikaci s hrami a odměnami za pravidelné měření. Ta je skvělá zejména pro malé děti, které mohou mít problémy s disciplínou, kterou léčba cukrovky vyžaduje.

Je to vůbec poprvé, co studenti z České republiky vyhráli tuto prestižní technologickou soutěž, ve které se každoročně utkává 55 vítězů národních kol. Studenti si také odvezli solidní výhru 250 tisíc dolarů (v přepočtu asi 5.5 milionů korun). To je skvělé, ne?

X.GLU není jediný úspěšný startup, který na Fakultě elektrotechnické ČVUT vznikl, podívej se na web nebo facebook a připoj se také do řad našich úspěšných inovátorů z ČVUT v Praze.

Každému je jasné, že se dnešní stavby se bez betonu prostě neobejdou. Na Fakultě stavební ČVUT v Praze vyvinuli nerozbitný beton. A i když je to jeden z nejoblíbenějších materiálů, pořád má několik slabin – třeba malou odolnost při zatížení „rychlým rázem“. To znamená, že se nedoporučuje do něj střílet, odpalovat u něj trhaviny, nebo do něj ve vysoké rychlosti najíždět nákladními auty. Tedy, až dodneška.

Tým experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT totiž vyvinul speciální materiál, který jen tak něco nerozhodí, nebo spíš nerozbije. Jeho přesný název by měl znít ultravysokopevnostní vlákny vyztužený cementový kompozit. Ale to není zdaleka tak sexy jako „nerozbitný beton“ – což je přesně to, co to je.

Faktickým složením je sice od betonu docela daleko, ale právě díky použitým materiálům má přibližně 4krát větší tlakovou pevnost, 10krát větší tahovou pevnost a dokonce 100krát vyšší lomovou energii!

A co se z něj dá postavit? Třeba fasády pro ohrožené budovy, bariéry chránící mostní pilíře před nárazem vozidla, obranné vojenské konstrukce nebo třeba odpadkové koše, které odolají i výbuchu nástražné nálože.

Taky se s ním dá slušně ušetřit. Kromě toho, že je asi 20krát levnější než stejně odolný ocelový pancéřový plech, nehrozí u něj, že ho nějaký filuta odveze třeba do sběru.

Představ si, že vyvíjíš novou formuli. Stroj, který se každým rokem, každým novým prototypem víc a víc přibližuje „rychlosti světla.“ Jsi u toho, když startuje, jsi u toho, když vyhrává, jsi ve stáji Formule CTU CarTech se vším, co k tomu patří. Vyvíjíš, konstruuješ a stavíš svůj sen. Ne, nelakujeme tě, takhle to u nás chodí.

Formula Student (jinak Formula SAE) je konstrukční soutěž pro studenty inženýrských škol. A i když má v názvu slovo Student, rozhodně se nejedná o nějaké lepení modýlků v kabinetu nebo nedejbože pokusy nanečisto. Řeší se při ní konstrukční úkoly, které běžně zadávají velké automobilové firmy.

Každý rok je nový prototyp, který musí obstát v tvrdé konkurenci 508 týmů z celého světa. Jsme na 26. příčce a pořád na sobě makáme.

Připoj se k nám. Nebo na Fakultě strojní realizuj vlastní projekt. Možností je nepřeberně, tak to neprošvihni. Je jen na tobě, jestli si vybereš strojařské poznání nebo to odpískáš.

Telekomunikační sítě jsou v dnešní době v řadě oblastí důležitější, než třeba běžně známé sítě silniční či železniční. Tyto sítě využívá téměř každý, ať už díky počítači, telefonu, tabletu nebo třeba v novém autě. Je proto velmi důležité, aby fungovaly rychle, bezpečně a spolehlivě. A přesně této výzvy se zhostili vědci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v rámci projektu FlowTester.

Ti vyvinuli unikátní zařízení, které je skutečně užitečné a prospěšné v běžné praxi. Disponuje totiž rozsáhlou znalostní databází, díky které umí předpovídat problémy v sítích a rovnou i navrhnout, co s nimi.

Klíčové programové aplikace jsou veřejně dostupné, do projektu se tak může zapojit širší vývojářská komunita. Skvělou příležitost nabízí také pro studenty, kteří ji mohou dále zdokonalovat a rozšiřovat o další funkcionality. Aktuální výzvou je třeba Internet věcí (Internet of Things).

Víc informací o tomto přístroji i dalších projektech na katedře telekomunikační techniky ČVUT najdeš zde.

To, o čem studenti zpravidla jen fantazírují, máme přímo v budově školy. Jedná se o jaderný reaktor VR-1. Ano, čtete správně. Je pravda, že se na něj po objednání mohou přijet podívat i studenti ostatních vysokých škol, ale není nad to mít takový funkční reaktor bazénového typu s obohaceným uranem přímo pod střechou, že?

Na reaktoru se učí třeba studenti reaktorové a neutronové fyziky, dozimetrie, jaderné bezpečnosti nebo systémů řízení jaderných zařízení. Nejčastěji ho používají pro výzkum a vývoj inovací. K dispozici mají experimentální a vyhodnocovací zařízení, přilehlé laboratoře i odbornou podporu ze strany provozního personálu.
Jak už možná tušíš, u nás je možné skoro všechno. A stejně tak to bude i v případě tvých projektů. S realizací ti rádi pomůžeme, dveře jsou otevřené.

A pokud budeš potřebovat jaderný reaktor, je ti k dispozici.

Stíhačka, za kterou by se nemusel stydět Batman ani James Bond. Tak by se dal ve stručnosti popsat supermoderní ultralight z dílny Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT.

Po 17 letech práce, 130 diplomkách a dizertacích vzlétla ultralehká stíhačka UL 39 Albi poprvé do oblak. A byl to pořádný hukot, úsporný litrový motor, který normálně najdeš spíše v motorkách, ze sebe totiž dokáže vytlačit výkon 200 koní a hnát lehký 320 kilový letoun rychlostí přes 200 km/h.

Stroj vyrobený z uhlíkového kompozitu je úžasně lehký a zároveň pevný. Turbodmychadlo je schováno uvnitř letounu a tak radar zachytí hůře její odraz díky  snížené tepelné stopě. Raketa, která by měla chuť letoun zasáhnout, jej tak nezacílí. To mu poskytuje slušnou bojovou výhodu.

Černý aerodynamický design uhlíkového kompozitu by zase vzhledem perfektně zapadl do „garáže“ Bruce Waynea. Pilotovat ho však může kde kdo, stáčí jen licence na ultralehká letadla.

Vývoj stále není u konce, a pokud budeš chtít, můžeš se do něj na Fakultě strojní ČVUT zapojit i ty. Plánuje se například zvýšení výkonu až na 300 km/h. Další info najdeš zde a můžeš se mrknout i na video na webu České televize.