Plastinovaná lidská těla i orgány najdeš v nové laboratoři anatomických modelů na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, která je v rámci České republiky ojedinělým vysokoškolským pracovištěm. Sloužit bude k názorné výuce anatomie studentům biomedicínských, zdravotnických a bezpečnostních studijních oborů.

Modely jsou vytvořeny průlomovou technologií, kterou už v roce 1977 vyvinul Günter von Hagens a která ve spojení s virtuální realitou přinese zásadní inovaci v nácviku vyšetřovacích a léčebných postupů. Modely by mohl už brzy doplnit také virtuální pitevní stůl, jaký nemá v Evropě obdoby.

Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. U nás vždycky hledáme způsoby, jak zapojit studenty do zajímavých projektů.

Příkladem za všechny je zadání České Spořitelny, které se týkalo vymyšlení systému finančního vzdělávání pro lidi ohrožené finanční negramotností, který by sloužil jako prevence případných budoucích špatných rozhodnutí v této oblasti. Projekt byl tedy primárně cílen na sociálně slabší obyvatele, žáky a středoškoláky.

Návrhem našich studentů bylo webové vzdělávání, založené na interaktivní webové hře, pomocí které se budou předávat nejzákladnější dovednosti finanční gramotnosti. Poté, co studenti odprezentovali výsledky svojí práce, rozhodla se Česká Spořitelna projekt posunout do další fáze. Vytvořila projektový tým, jehož součástí byli autoři návrhu, analytici a programátoři z firmy AQUASOFT spol. s r.o., zástupci společnosti TERRA-KLUB, O.P.S., Mgr. Daniel Kozák a Mgr. Jan Kovařík.

Ze semestrálního projektu tak nakonec vznikl dlouhodobý projekt, na kterém stejný tým pracoval téměř rok. Studenti rozpracovali původní návrhy do detailnější podoby, která v současné době slouží jako základ pro tvorbu konkrétní vzdělávací webové hry vytvářené týmem grafiků a programátorů České Spořitelny.

V Masarykově ústavu vždycky najdeme způsob, jak ti pomoct s realizací tvého projektu. Je jen na tobě, s čím přijdeš!

Napadlo by tě, jak bez lešení nafotit rozsáhlé interiéry historických budov, kde je strop desítky metrů vysoko nad zemí? Robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT na to přišli, jejich přesné drony udělají lepší fotky, než ten nejdelší teleobjektiv.

Snímání obtížně přístupných míst historických interiérů, to je úkol, který pomocí dronů pomáhají památkářům řešit členové Skupiny Multi-robotických systémů z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

V rámci projektu, na kterém spolupracuje katedra kybernetiky s Národním památkovým ústavem, a který je spolufinancovaný sdružením CESNET, se drony vznášejí doslova do nebeských výšin. Vědci už úspěšně nasnímali interiér objektu farnosti ve Šternberku a nyní jednají o zmapování Chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, kde je vůbec nejvyšší interiér v Praze.

Ptáš se, k čemu je to dobré? Kromě hezkých fotek, pomáhá zdokumentování obtížně přístupných míst historikům a architektům zhodnotit potřebu případných restaurátorských prací.

Odborníci z týmu Dr. Martina Saska se ale jen tak s něčím nespokojí a stále přemýšlí, jak využití dronů zdokonalit. Kromě senzorického snímání vysoko položených míst, tak ještě vyvíjejí techniku, pří které vylétne do vzduchu celý filmový štáb. Vedle dronu s kamerou jsou ve vzájemně stabilizované formaci i přesně namířené drony „osvětlovači“ a i to nejtemnější místo je perfektně zaznamenáno.

Jestli tě také napadá nové využití bezpilotních systémů, můžeš se do týmu Multi-robotických systémů přidat! Začni na webu mrs.felk.cvut.cz.

To se takhle sešel tým studentů napříč celým ČVUT pod vedením Fakulty architektury. Věřili, že nejčistší energie je ta nespotřebovaná a že člověka významně ovlivňuje prostředí, které sám vytváří. Nezůstalo jen u slov.

Výsledkem je soběstačný dům AIR House, který získává veškerou energii pro svůj provoz ze slunečního záření a má minimální dopad na životní prostředí.

A víš co? AIR House se dostal mezi 20 nejlepších univerzitních návrhů planety v prestižní soutěži Solar Decathlon, kterou pořádá americké ministerstvo energetiky. Náš tým se soutěže zúčastnil jako vůbec první z České republiky. A jak jsme dopadli? Ve finále, které se konalo v Orange County Great Park v Kalifornii jsme získali 1. cenu v Architektuře a Energetické bilanci, 2. místo v Technice, 3. místo v Atraktivitě pro trh, Komfortu a Teplé vodě.

Tohle není vychloubání. To je vzkaz pro tebe. Pokud máš chuť, můžeš se u nás realizovat stejně jako studenti z týmu AIR House.

Ještě nevěříš? AIR House stojí přímo uprostřed kampusu Českého vysokého učení technického v Praze a slouží jako Informační centrum ČVUT.

Každému je jasné, že se dnešní stavby se bez betonu prostě neobejdou. Na Fakultě stavební ČVUT v Praze vyvinuli nerozbitný beton. A i když je to jeden z nejoblíbenějších materiálů, pořád má několik slabin – třeba malou odolnost při zatížení „rychlým rázem“. To znamená, že se nedoporučuje do něj střílet, odpalovat u něj trhaviny, nebo do něj ve vysoké rychlosti najíždět nákladními auty. Tedy, až dodneška.

Tým experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT totiž vyvinul speciální materiál, který jen tak něco nerozhodí, nebo spíš nerozbije. Jeho přesný název by měl znít ultravysokopevnostní vlákny vyztužený cementový kompozit. Ale to není zdaleka tak sexy jako „nerozbitný beton“ – což je přesně to, co to je.

Faktickým složením je sice od betonu docela daleko, ale právě díky použitým materiálům má přibližně 4krát větší tlakovou pevnost, 10krát větší tahovou pevnost a dokonce 100krát vyšší lomovou energii!

A co se z něj dá postavit? Třeba fasády pro ohrožené budovy, bariéry chránící mostní pilíře před nárazem vozidla, obranné vojenské konstrukce nebo třeba odpadkové koše, které odolají i výbuchu nástražné nálože.

Taky se s ním dá slušně ušetřit. Kromě toho, že je asi 20krát levnější než stejně odolný ocelový pancéřový plech, nehrozí u něj, že ho nějaký filuta odveze třeba do sběru.

Na konferenci OSN Evropský Habitat ukážou studenti FA ČVUT téměř stovku projektů bytových domů, které by mohly určit novou podobu pražského Smíchova. Ještě předtím, než je posoudí experti, je nová čtvrť k vidění „v předpremiéře“ přímo na Fakultě Architektury – a ty se na ní můžeš vypravit až do 15. března.

Dostali jednoduché zadání. Na Smíchově je velká průmyslová proluka mezi Lihovarem a autobusovým nádražím Na Knížecí. V ní by měla v budoucnu vyrůst nová čtvrť. A vy ji teď můžete navrhnout.

V sedmi ateliérech fakulty se tak v zimním semestru 2015/16 rozběhly práce na projektech v nejrůznějších měřítkách a podobách. Na malém papírovém Smíchově začaly postupně vznikat polyfunkční domy, bytovky a nakonec celé bloky domů, které maximálně využívají současnou podobu územního plánu.

Kromě možnosti vyzkoušet si v praxi jeden z největších urbanistických projektů, který Česko v příštích deseti letech čeká, dostali studenti také šanci přidat svůj vlastní pohled na směřování udržitelného a dostupného bydlení pro 21. století – a do jisté míry možná i ovlivnit reálné výstupy z mezinárodní konference Habitat.

Chceš vidět tuhle jedinečnou výstavu na vlastní oči? Najdeš ji v přízemí Fakulty architektury ČVUT, Thákurova 9, Praha 6. Vstup je volný, bezbariérový a otevřeno je od pondělí do pátku od 7.00 do 20.00 hod.

Nevídaný úspěch se povedl týmu studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří zvítězili v prestižní mezinárodní soutěži Microsoft Imagine Cup v americkém Redmondu. Marek Novák, Tomáš Pikous a Barbora Suchanová tam zazářili s projektem X.GLU, kterým se snaží pomáhat diabetikům udržet jejich nemoc pod kontrolou.

Marek nejdříve vyvinul unikátní glukometr (tedy přístroj na měření hladiny cukru v krvi) velikosti platební karty, který nepotřebuje žádné napájení, protože ke komunikaci a dobíjení využívá smartphone s technologií NFC. Tým studentů dále jeho vynález zdokonaluje, aby byl v praxi co nejpoužitelnější. Doplnili například aplikaci s hrami a odměnami za pravidelné měření. Ta je skvělá zejména pro malé děti, které mohou mít problémy s disciplínou, kterou léčba cukrovky vyžaduje.

Je to vůbec poprvé, co studenti z České republiky vyhráli tuto prestižní technologickou soutěž, ve které se každoročně utkává 55 vítězů národních kol. Studenti si také odvezli solidní výhru 250 tisíc dolarů (v přepočtu asi 5.5 milionů korun). To je skvělé, ne?

X.GLU není jediný úspěšný startup, který na Fakultě elektrotechnické ČVUT vznikl, podívej se na web nebo facebook a připoj se také do řad našich úspěšných inovátorů z ČVUT v Praze.

Možná tě ten název trochu zaskočí, ale je vlastně dost výstižný. Tahle parta, složená z akademických pracovníků, studentů a dalších odborníků, skutečně překračuje konvence. Konvence představ, že na škole se vše děje jen nanečisto.

Nekonvenční ventilační tým se zabývá výzkumem dýchání a umělé plicní ventilace při nejrůznějších stavech pacientů. Jednou z oblastí jeho zájmu je například výzkum dýchání a faktorů ovlivňujících dobu přežití člověka zasypaného lavinovým sněhem. Výzkum probíhá přímo v horském terénu na dobrovolnících, dýchajících do simulované laviny. Ale toho, čím se tenhle tým zabývá, je ve skutečnosti mnohem víc. Například vyvíjí a testuje světově unikátní transportní plicní ventilátor, který bude schopen zajistit umělou plicní ventilaci postižených při hromadných neštěstích.

Nekonvenční ventilační tým je jen jednou z možností, kterou ti nabízíme. Těch dalších je bezpočet a budeme rádi, když některou z nich využiješ. Zázemí ti rádi poskytneme, na to se můžeš spolehnout.

Dnes už nemusíš být zaměstnancem NASA, aby se dostal výsledek tvé práce do hlubokého vesmíru. Třeba studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT mají moznost pracovat na kosmických projektech.

Jedním z nich je projekt výzkumu slunečního větru s veselým názvem SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer). Vědci a studenti pod vedením docenta Reného Hudce z katedry radioelektroniky budou zkoumat odezvu zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Díky tomuto projektu si budeš moci také prohlédnout, jak vlastně taková zemská magnetosféra vypadá.

Na projektu kosmické sondy JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) zase pracuje student programu „Provoz a řízení letecké dopravy“ Jaroslav Laifr. V roce 2022 by měl satelit odstartovat na svou osmiletou misi do hlubokého vesmíru, kde bude v blízkosti největší planety sluneční soustavy zkoumat měsíce Ganymed, Callisto a Europu. Bude tam dálkově měřit například podpovrchové vodní oceánské proudy na zamrzlém Ganymedu. Jaroslav se věnuje vývoji metod zvyšujících spolehlivost elektrických zařízení ve vesmíru a tyto metody aplikoval i při vývoji speciálního zdroje, který bude napájet přístroj zvaný RPWI (Radio and Plasma Wave Instrument).

A to není vše!  Obecně se na ČVUT připravuje nebo už běží řada dalších kosmických projektů, kterých se můžeš zúčastnit i ty.

Chceš vidět, jak to vypadá, když se model stavební ho jeřábu hroutí pod tíhou svého nákladu k zemi?  V průběhu soutěže Hala roku Akademik na Fakultě stavební ČVUT to bude k vidění hned několikrát. Studenti mají v letošním ročníku soutěže za úkol postavit dle zadání model jeřábu, který pak budou zatěžovat speciálními závažími.  Budoucí stavaři se tak v praxi učí, jak působí na konstrukci zatěžování a kde jsou její slabá místa.

Uvidíš týmy studentů s jejich propracovanými modely jeřábů, které jeden po druhém v rámci zatěžkávacích zkoušek zbortí. Který jeřáb bude mít největší poměr zatížení vůči vlastní hmotnosti a vyhraje hlavní cenu, to se ukáže až na místě. Celé to propukne ve čtvrtek 19. dubna 2018 v atriu fakulty, na adrese Thákurova 7, Praha 6, a bude to rozhodně napínavá podívaná. Vezmi spolužáky a přijď se podívat. Podrobnější informace najdeš zde.