Co takhle už na škole začít pracovat na projektu, který má skutečně smysl a může výrazně zlepšit kvalitu života nemocných? To u nás není žádné sci-fi.

Víc hlav víc ví. Spolu s akademickými pracovníky, vědci z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice pracují naši studenti na výzkumu včasného zachycení rozvoje Parkinsonovy choroby pomocí hlasu u lidí trpících poruchou chování v REM spánku. Právě tito lidé jsou ve vysokém riziku rozvoje neurodegenerativních onemocnění, mezi které Parkinsonova choroba patří. V současnosti dokážeme léčbou pouze mírnit její příznaky, ale až budeme umět nemoc vyléčit, bude zásadní začít s terapií co nejrychleji. Když totiž pacienti přicházejí s prvními příznaky onemocnění v podobě poruch hybnosti, mívají už nenávratně zničeno značné množství příslušných mozkových buněk. I kdyby již byla léčba dostupná, bylo by na ni v takovém okamžiku pozdě. Našemu týmu se vloni poprvé podařilo prokázat, že lidé trpící poruchou chování v REM spánku mají současně charakteristické poruchy řeči, které se později objevují u lidí postižených Parkinsonovou nemocí. Teď se tým zaměřuje na to, jaké změny v hlasovém projevu jsou spolehlivým znakem velmi rané diagnózy a jak se tyto změny mění v čase.

Avšak cesta k dokonalé diagnostice je ještě dlouhá a ruku k dílu můžeš přiložit i ty.

Mimochodem, takový projekt u nás rozhodně nepatří k ojedinělým. Bude jenom na tobě, do čeho se zapojíš nebo jestli přijdeš s nějakým vlastním nápadem. Dveře možností jsou u nás vždycky otevřené.

Jsou školy, kde si studenti vyzkouší svoje znalosti v praxi jen velmi málo nebo vůbec. Tohle ale rozhodně není náš případ. Kdo se nebojí, může se ihned zapojit.

Jako příklad může posloužit realizace nového systému pro monitorování dopadů dopravy na životní prostředí, na kterém naši studenti pracují. Systém je založen na technologii senzorických sítí a umožňuje sledování pohybu škodlivin v ovzduší v reálném čase včetně rozložení jejich intenzity – na rozdíl od standardního vyhodnocování pomocí matematických modelů. Toto řešení, vyvinuté v Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství Fakulty dopravní ČVUT v Praze, je v České republice zcela unikátní. Navíc pokud bude pilotní provoz úspěšný, počítá se s dalším rozšířením systému do ekologicky zatížených lokalit po celé České republice.

A další projekty budoucnosti čekají, až je zrealizuješ ty. Příležitost je zrovna před tebou a my budeme jen rádi, když ji využiješ.

Telekomunikační sítě jsou v dnešní době v řadě oblastí důležitější, než třeba běžně známé sítě silniční či železniční. Tyto sítě využívá téměř každý, ať už díky počítači, telefonu, tabletu nebo třeba v novém autě. Je proto velmi důležité, aby fungovaly rychle, bezpečně a spolehlivě. A přesně této výzvy se zhostili vědci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v rámci projektu FlowTester.

Ti vyvinuli unikátní zařízení, které je skutečně užitečné a prospěšné v běžné praxi. Disponuje totiž rozsáhlou znalostní databází, díky které umí předpovídat problémy v sítích a rovnou i navrhnout, co s nimi.

Klíčové programové aplikace jsou veřejně dostupné, do projektu se tak může zapojit širší vývojářská komunita. Skvělou příležitost nabízí také pro studenty, kteří ji mohou dále zdokonalovat a rozšiřovat o další funkcionality. Aktuální výzvou je třeba Internet věcí (Internet of Things).

Víc informací o tomto přístroji i dalších projektech na katedře telekomunikační techniky ČVUT najdeš zde.

Plastinovaná lidská těla i orgány najdeš v nové laboratoři anatomických modelů na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, která je v rámci České republiky ojedinělým vysokoškolským pracovištěm. Sloužit bude k názorné výuce anatomie studentům biomedicínských, zdravotnických a bezpečnostních studijních oborů.

Modely jsou vytvořeny průlomovou technologií, kterou už v roce 1977 vyvinul Günter von Hagens a která ve spojení s virtuální realitou přinese zásadní inovaci v nácviku vyšetřovacích a léčebných postupů. Modely by mohl už brzy doplnit také virtuální pitevní stůl, jaký nemá v Evropě obdoby.

Už více než rok nemají studenti elektrotechniky kvůli pandemické situaci přístup do výukových laboratoří. Mají-li se z nich ale stát kvalitní vývojáři, je pro ně praktická výuka nezbytností. Vyučující z Katedry měření Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT proto ve svých předmětech využívají domácí laboratorní výuku nebo vzdálenou výukovou laboratoř. Navzdory složitějším podmínkám i v rámci distanční praktické výuky vznikají zajímavé projekty. Studenti chystají například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku. 

Domácí laboratoř si studenti dokážou sestavit sami doma pomocí součástek od vyučujících. Jednoduché zapojení s mikrokontrolérem dokáže provizorně nahradit spoustu drahých laboratorních přístrojů. S využitím této domácí laboratoře se studenti v průběhu semestru interaktivní formou seznámí se základními bloky průmyslového senzorového systému.

Předměty využívající domácí laboratoře jsou zakončeny závěrečnými projekty. „Nebyl jsem si jistý, zda ponechat samostatné semestrální projekty i v distanční výuce, byl jsem v tomto ohledu spíš pesimista, ale výsledek je velmi pozitivní. Zajímavý je například projekt dvou studentů, kteří pobývají na koleji a rozhodli se elektrifikovat svůj pokoj. Pomocí lego stavebnice a elektronických součástek si vyrobili bezkontaktní odemykání dveří, dálkové ovládání vypínačů nebo stahování rolet a promítacího plátna,” popisuje zkušenost s distanční praktickou výukou doc. Jan Fischer z Katedry měření FEL.

S výjimečným projektem přišel také student Adam Herold: „Řešení úlohy může doma zabrat mnohonásobně víc času než ve škole, na druhou stranu se tím člověk učí a samostatné překonávání překážek může pomoci lépe pochopit danou problematiku. Bastlení doma mě bavilo a jsem rád, že předmět probíhal i vzhledem k nastalé situaci. Hodně jsem si užil hlavně práci na závěrečném projektu, i když to bylo doma náročnější.” Jeho závěrečný projekt využívá senzory magnetického pole (Hallovy senzory) ke snímání polohy magnetického pera. Poloha pera se potom promítá na displeji. K této platformě dále vytvořil program – jednoduchou hru inspirovanou hrou Snake známou například z tlačítkových telefonů značky Nokia. Had je v tomto provedení hry ovládán právě pohybem magnetického pera nad snímací plochou. Adam Herold projekt v surové formě prezentoval v závěru loňského semestru, pracoval na něm ale nadále i přes léto a na začátku září byla jeho hra k vyzkoušení na festivalu Open House Praha 2020 na Katedře měření.

Studentka Jekatěrina Jaroslavceva rozvíjí praktické dovednosti i ve volném čase. Sestrojila robotické rameno schopné pohybovat se v prostoru, ovládané přes wifi. Výběr závěrečného projektu ji teprve čeká: „Témata jsou skutečně různorodá. Spolužáci se chystají vytvořit například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku. Osobně tento typ výuky vnímám jako nejlepší možnou náhradu praktické výuky za těchto podmínek. Nemyslím si, že by distanční praktická výuka v budoucnu tu kontaktní nahradila, ale určitě může být domácí laboratoř nebo vzdálená laboratoř zajímavým doplňkem klasické práce v laboratoři.”

Experiment v laboratoři lze realizovat i vzdáleně

Obráceným řešením domácích laboratoří je metoda vzdálených laboratoří. V laboratoři na fakultě je sestavena měřicí úloha s reálnými přístroji ovládanými přes počítač. Studenti se k laboratornímu počítači připojují technikou vzdálené plochy a přístroje ovládají prostřednictvím realistických virtuálních panelů. Zároveň mohou prostřednictvím webové kamery vidět skutečný experiment v laboratoři.

Akademie věd České republiky představuje již 20 let návštěvníkům Týdne vědy a techniky AV ČR aktuální vědecké poznatky a výsledky bádání. A není jediná. Naši vědci si pro návštěvníky připravili zajímavé přednášky, exkurze a besedy z různých vědeckých oborů.

V letošním roce bude kvůli epidemiologickým opatřením celý festival probíhat on-line. Rozhodně mu to však neubere na zajímavosti. Znamená to, že se můžete do našich pracovišť podívat, i když jste z druhého konce republiky.

Do letošního ročníku se zapojila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Fakulta informačních technologií, Masarykův ústav vyšších studií a Český ústav informatiky, robotiky a kybernetiky. Jejich program a program všech ostatních účastníků naleznete na www.tydenvedy.cz/program

PROGRAM ČVUT:

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská připravila exkurzi k zařízení zvanému GOLEM. Jde o unikátní vzdělávací zařízení pro zvládnutí termojaderné fúze. Na tuto exkurzi se můžete podívat v úterý 3.11. od 14:00. Dalším bodem na programu bude návštěva školního reaktoru VR-1, sloužícímu k výchově kvalifikovaných pracovníků pro jadernou energetiku, v úterý 3.11. od 17:00. Na středu 4.11. je pro Vás od 16:00 připravena přednáška nazvaná Kvarky, které tečou. Dozvíte se, co se děje při teplotách statisíckrát větších, než je teplota v samotné slunci a také jak ji dokážeme s pomocí dnešní technologie vyrobit. Byť jen na zlomek vteřiny. Posledním programem pak bude přednáška o kvantových počítačích. Jak fungují a co dokážou? To se dozvíte ve čtvrtek 5.11. od 18:00.

Fakulta informačních technologií připravila přednášku nazvanou Věnná města českých královen. Ve středu 4.11. zjistíte, jak se dají upravit 3D modely historických budov do virtuální a rozšířené reality.

Masarykův Ústav vyšších studií připravil besedu s Danielem Stachem jako hostem a diskutovat budou o smyslu popularizace vědy v dnešní společnosti. Tento program můžete shlédnout ve středu 3.11. Program ČVUT v rámci týdne vědy ukončí přednáška Jak analyzovat volby? Proč někdy prognózy vyjdou a jindy ne a jaké údaje k tomu vlastně využíváme? Dozvíte se v pátek 6.11.

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky pro Vás připravil webinář zaměřený na aktuální témata plánování a řízení výroby Průmyslu 4.0. Sledovat ho můžete ve středu 4.11. od 9:30.

Doufáme, že se Vám bude náš program líbit a těšíme se na Vás.

To, o čem studenti zpravidla jen fantazírují, máme přímo v budově školy. Jedná se o jaderný reaktor VR-1. Ano, čtete správně. Je pravda, že se na něj po objednání mohou přijet podívat i studenti ostatních vysokých škol, ale není nad to mít takový funkční reaktor bazénového typu s obohaceným uranem přímo pod střechou, že?

Na reaktoru se učí třeba studenti reaktorové a neutronové fyziky, dozimetrie, jaderné bezpečnosti nebo systémů řízení jaderných zařízení. Nejčastěji ho používají pro výzkum a vývoj inovací. K dispozici mají experimentální a vyhodnocovací zařízení, přilehlé laboratoře i odbornou podporu ze strany provozního personálu.
Jak už možná tušíš, u nás je možné skoro všechno. A stejně tak to bude i v případě tvých projektů. S realizací ti rádi pomůžeme, dveře jsou otevřené.

A pokud budeš potřebovat jaderný reaktor, je ti k dispozici.

Nevídaný úspěch se povedl týmu studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří zvítězili v prestižní mezinárodní soutěži Microsoft Imagine Cup v americkém Redmondu. Marek Novák, Tomáš Pikous a Barbora Suchanová tam zazářili s projektem X.GLU, kterým se snaží pomáhat diabetikům udržet jejich nemoc pod kontrolou.

Marek nejdříve vyvinul unikátní glukometr (tedy přístroj na měření hladiny cukru v krvi) velikosti platební karty, který nepotřebuje žádné napájení, protože ke komunikaci a dobíjení využívá smartphone s technologií NFC. Tým studentů dále jeho vynález zdokonaluje, aby byl v praxi co nejpoužitelnější. Doplnili například aplikaci s hrami a odměnami za pravidelné měření. Ta je skvělá zejména pro malé děti, které mohou mít problémy s disciplínou, kterou léčba cukrovky vyžaduje.

Je to vůbec poprvé, co studenti z České republiky vyhráli tuto prestižní technologickou soutěž, ve které se každoročně utkává 55 vítězů národních kol. Studenti si také odvezli solidní výhru 250 tisíc dolarů (v přepočtu asi 5.5 milionů korun). To je skvělé, ne?

X.GLU není jediný úspěšný startup, který na Fakultě elektrotechnické ČVUT vznikl, podívej se na web nebo facebook a připoj se také do řad našich úspěšných inovátorů z ČVUT v Praze.

Na konferenci OSN Evropský Habitat ukážou studenti FA ČVUT téměř stovku projektů bytových domů, které by mohly určit novou podobu pražského Smíchova. Ještě předtím, než je posoudí experti, je nová čtvrť k vidění „v předpremiéře“ přímo na Fakultě Architektury – a ty se na ní můžeš vypravit až do 15. března.

Dostali jednoduché zadání. Na Smíchově je velká průmyslová proluka mezi Lihovarem a autobusovým nádražím Na Knížecí. V ní by měla v budoucnu vyrůst nová čtvrť. A vy ji teď můžete navrhnout.

V sedmi ateliérech fakulty se tak v zimním semestru 2015/16 rozběhly práce na projektech v nejrůznějších měřítkách a podobách. Na malém papírovém Smíchově začaly postupně vznikat polyfunkční domy, bytovky a nakonec celé bloky domů, které maximálně využívají současnou podobu územního plánu.

Kromě možnosti vyzkoušet si v praxi jeden z největších urbanistických projektů, který Česko v příštích deseti letech čeká, dostali studenti také šanci přidat svůj vlastní pohled na směřování udržitelného a dostupného bydlení pro 21. století – a do jisté míry možná i ovlivnit reálné výstupy z mezinárodní konference Habitat.

Chceš vidět tuhle jedinečnou výstavu na vlastní oči? Najdeš ji v přízemí Fakulty architektury ČVUT, Thákurova 9, Praha 6. Vstup je volný, bezbariérový a otevřeno je od pondělí do pátku od 7.00 do 20.00 hod.