Chceš vidět, jak to vypadá, když se model stavební ho jeřábu hroutí pod tíhou svého nákladu k zemi?  V průběhu soutěže Hala roku Akademik na Fakultě stavební ČVUT to bude k vidění hned několikrát. Studenti mají v letošním ročníku soutěže za úkol postavit dle zadání model jeřábu, který pak budou zatěžovat speciálními závažími.  Budoucí stavaři se tak v praxi učí, jak působí na konstrukci zatěžování a kde jsou její slabá místa.

Uvidíš týmy studentů s jejich propracovanými modely jeřábů, které jeden po druhém v rámci zatěžkávacích zkoušek zbortí. Který jeřáb bude mít největší poměr zatížení vůči vlastní hmotnosti a vyhraje hlavní cenu, to se ukáže až na místě. Celé to propukne ve čtvrtek 19. dubna 2018 v atriu fakulty, na adrese Thákurova 7, Praha 6, a bude to rozhodně napínavá podívaná. Vezmi spolužáky a přijď se podívat. Podrobnější informace najdeš zde.

Ne, my na FITu nevěštíme, ale díky strojovému učení dokážeme předpovídat chování sledovaných lidí a díky jedné diplomové práci teď pomáháme s predikcí pohybu podezřelých osob Policii České republiky.

Ján Tkačík, který se tímto problémem zabýval spolu se svým vedoucím, přišel na to, že nejvíc mu ke zpracování pomůže “Neuronový Turingův stroj”, který nedávno představili vědci z Google (Alana Turinga znáte z filmu Kód Enigmy). Tím, že Ján navrhl nové algoritmy (to slovo u nás uslyšíte často), které díky experimentům prokázaly, že fungují lépe než ty, které se běžně používají, se zařadil mezi ty nadané studenty, kteří předčí i odborníky s dlouholetou praxí.

Společný vědecký článek o výsledcích Jánova bádání byl přijat na uznávanou konferenci v Kanadě a tak se s tímto svým objevem, může pochlubit na mezinárodním poli. Kdo ví, komu dalšímu ještě jeho práce pomůže. Některé vyšetřovací týmy mají mentalistu, jiné mají zase na své straně IT vědu.

Jsme FIT, buď taky FIT na ČVUT!

Představ si, že vyvíjíš novou formuli. Stroj, který se každým rokem, každým novým prototypem víc a víc přibližuje „rychlosti světla.“ Jsi u toho, když startuje, jsi u toho, když vyhrává, jsi ve stáji Formule CTU CarTech se vším, co k tomu patří. Vyvíjíš, konstruuješ a stavíš svůj sen. Ne, nelakujeme tě, takhle to u nás chodí.

Formula Student (jinak Formula SAE) je konstrukční soutěž pro studenty inženýrských škol. A i když má v názvu slovo Student, rozhodně se nejedná o nějaké lepení modýlků v kabinetu nebo nedejbože pokusy nanečisto. Řeší se při ní konstrukční úkoly, které běžně zadávají velké automobilové firmy.

Každý rok je nový prototyp, který musí obstát v tvrdé konkurenci 508 týmů z celého světa. Jsme na 26. příčce a pořád na sobě makáme.

Připoj se k nám. Nebo na Fakultě strojní realizuj vlastní projekt. Možností je nepřeberně, tak to neprošvihni. Je jen na tobě, jestli si vybereš strojařské poznání nebo to odpískáš.

Prozatím bylo běžné, že všechny inovace a aktualizace měli na výkon našich smartphonů spíš negativní dopady. Tým laboratoře 5Gmobile ovšem testuje novou technologii sítí, která výkon a výdrž mobilu naopak zvýší! Řešení se nazývá mobile edge computing a přenáší náročné výpočty z mobilního zařízení na „hranu“ mobilní sítě, tedy na server umístěný na základnových stanicích. Tuto inovaci oceníš například při hraní her s rozšířenou realitou, které jsou náročné na výkon procesoru a tím pádem na výdrž baterie.

Česká laboratoř je jedna z prvních, která s vývojem mobile-edge computingu začala. Jelikož už dříve spolupracovala na vývoji sítí LTE-A, byla práce na technologiích pro 5G dalším logickým krokem. Díky dosavadním výsledkům si tým 5Gmobile vybrala i společnost Foxconn pro svůj projekt cloudového řešení radiové přístupové sítě.

Skvělé je, že na všech těchto projektech se podílejí i samotní studenti. A těch není nikdy dost, nových nápadů a vizí je totiž spoustu. Jestli tě mobilní komunikace oslovuje, mrkni na web laboratoře a přihlas se na Fakultu elektrotechnickou ČVUT. O svou budoucnost budeš mít postaráno!

Festival vědy aneb VědaFest u vás doma proběhne 3. září a bude k dispozici ONLINE.  8. ročník zábavné vědecko-technické virtuální laboratoře na Vítězném náměstí v Praze se letos zaměřuje na téma Inovace pro budoucnost. Akci připravilo ČVUT v Praze společně s VŠCHT Praha a DDM hl. m. Prahy.

Na webových stránkách si mohou návštěvníci virtuálně projít a prohlédnout více než 70 edukativních, komentovaných video expozic, které pro ně připravili jak organizátoři akce, tak další vysoké školy, akademická pracoviště, volnočasové instituce, firmy a společnosti.

Poprvé tak budou moci všichni zájemci bez omezení věku, navštívit video expozice obrazem i zvukem u nich doma na počítačích, tabletech a telefonech. Také se mohou zapojit do doprovodného programu Chytrá hlava a zúčastnit se soutěže o atraktivní ceny, jako je například 3D tiskárna.

Festival vědy ONLINE se koná za podpory Městské části Praha 6 a vědeckým patronem je tradičně prof. RNDR. Václav Pačes, DrSc. Záštitu poskytl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib, ministr Karel Havlíček za Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a MŠMT ČR.

Akce je určena všem návštěvníkům bez omezení věku, ale a je také vhodná pro účast a zapojení celých tříd základních a středních škol, které společně mohou navštívit Festival vědy ONLINE v rámci školní výuky.

Průvodce celou akcí a více informací naleznete na stránce http://www.festival-vedy.cz.

Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. U nás vždycky hledáme způsoby, jak zapojit studenty do zajímavých projektů.

Příkladem za všechny je zadání České Spořitelny, které se týkalo vymyšlení systému finančního vzdělávání pro lidi ohrožené finanční negramotností, který by sloužil jako prevence případných budoucích špatných rozhodnutí v této oblasti. Projekt byl tedy primárně cílen na sociálně slabší obyvatele, žáky a středoškoláky.

Návrhem našich studentů bylo webové vzdělávání, založené na interaktivní webové hře, pomocí které se budou předávat nejzákladnější dovednosti finanční gramotnosti. Poté, co studenti odprezentovali výsledky svojí práce, rozhodla se Česká Spořitelna projekt posunout do další fáze. Vytvořila projektový tým, jehož součástí byli autoři návrhu, analytici a programátoři z firmy AQUASOFT spol. s r.o., zástupci společnosti TERRA-KLUB, O.P.S., Mgr. Daniel Kozák a Mgr. Jan Kovařík.

Ze semestrálního projektu tak nakonec vznikl dlouhodobý projekt, na kterém stejný tým pracoval téměř rok. Studenti rozpracovali původní návrhy do detailnější podoby, která v současné době slouží jako základ pro tvorbu konkrétní vzdělávací webové hry vytvářené týmem grafiků a programátorů České Spořitelny.

V Masarykově ústavu vždycky najdeme způsob, jak ti pomoct s realizací tvého projektu. Je jen na tobě, s čím přijdeš!

Už více než rok nemají studenti elektrotechniky kvůli pandemické situaci přístup do výukových laboratoří. Mají-li se z nich ale stát kvalitní vývojáři, je pro ně praktická výuka nezbytností. Vyučující z Katedry měření Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT proto ve svých předmětech využívají domácí laboratorní výuku nebo vzdálenou výukovou laboratoř. Navzdory složitějším podmínkám i v rámci distanční praktické výuky vznikají zajímavé projekty. Studenti chystají například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku. 

Domácí laboratoř si studenti dokážou sestavit sami doma pomocí součástek od vyučujících. Jednoduché zapojení s mikrokontrolérem dokáže provizorně nahradit spoustu drahých laboratorních přístrojů. S využitím této domácí laboratoře se studenti v průběhu semestru interaktivní formou seznámí se základními bloky průmyslového senzorového systému.

Předměty využívající domácí laboratoře jsou zakončeny závěrečnými projekty. „Nebyl jsem si jistý, zda ponechat samostatné semestrální projekty i v distanční výuce, byl jsem v tomto ohledu spíš pesimista, ale výsledek je velmi pozitivní. Zajímavý je například projekt dvou studentů, kteří pobývají na koleji a rozhodli se elektrifikovat svůj pokoj. Pomocí lego stavebnice a elektronických součástek si vyrobili bezkontaktní odemykání dveří, dálkové ovládání vypínačů nebo stahování rolet a promítacího plátna,” popisuje zkušenost s distanční praktickou výukou doc. Jan Fischer z Katedry měření FEL.

S výjimečným projektem přišel také student Adam Herold: „Řešení úlohy může doma zabrat mnohonásobně víc času než ve škole, na druhou stranu se tím člověk učí a samostatné překonávání překážek může pomoci lépe pochopit danou problematiku. Bastlení doma mě bavilo a jsem rád, že předmět probíhal i vzhledem k nastalé situaci. Hodně jsem si užil hlavně práci na závěrečném projektu, i když to bylo doma náročnější.” Jeho závěrečný projekt využívá senzory magnetického pole (Hallovy senzory) ke snímání polohy magnetického pera. Poloha pera se potom promítá na displeji. K této platformě dále vytvořil program – jednoduchou hru inspirovanou hrou Snake známou například z tlačítkových telefonů značky Nokia. Had je v tomto provedení hry ovládán právě pohybem magnetického pera nad snímací plochou. Adam Herold projekt v surové formě prezentoval v závěru loňského semestru, pracoval na něm ale nadále i přes léto a na začátku září byla jeho hra k vyzkoušení na festivalu Open House Praha 2020 na Katedře měření.

Studentka Jekatěrina Jaroslavceva rozvíjí praktické dovednosti i ve volném čase. Sestrojila robotické rameno schopné pohybovat se v prostoru, ovládané přes wifi. Výběr závěrečného projektu ji teprve čeká: „Témata jsou skutečně různorodá. Spolužáci se chystají vytvořit například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku. Osobně tento typ výuky vnímám jako nejlepší možnou náhradu praktické výuky za těchto podmínek. Nemyslím si, že by distanční praktická výuka v budoucnu tu kontaktní nahradila, ale určitě může být domácí laboratoř nebo vzdálená laboratoř zajímavým doplňkem klasické práce v laboratoři.”

Experiment v laboratoři lze realizovat i vzdáleně

Obráceným řešením domácích laboratoří je metoda vzdálených laboratoří. V laboratoři na fakultě je sestavena měřicí úloha s reálnými přístroji ovládanými přes počítač. Studenti se k laboratornímu počítači připojují technikou vzdálené plochy a přístroje ovládají prostřednictvím realistických virtuálních panelů. Zároveň mohou prostřednictvím webové kamery vidět skutečný experiment v laboratoři.

Napadlo by tě, jak bez lešení nafotit rozsáhlé interiéry historických budov, kde je strop desítky metrů vysoko nad zemí? Robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT na to přišli, jejich přesné drony udělají lepší fotky, než ten nejdelší teleobjektiv.

Snímání obtížně přístupných míst historických interiérů, to je úkol, který pomocí dronů pomáhají památkářům řešit členové Skupiny Multi-robotických systémů z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

V rámci projektu, na kterém spolupracuje katedra kybernetiky s Národním památkovým ústavem, a který je spolufinancovaný sdružením CESNET, se drony vznášejí doslova do nebeských výšin. Vědci už úspěšně nasnímali interiér objektu farnosti ve Šternberku a nyní jednají o zmapování Chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, kde je vůbec nejvyšší interiér v Praze.

Ptáš se, k čemu je to dobré? Kromě hezkých fotek, pomáhá zdokumentování obtížně přístupných míst historikům a architektům zhodnotit potřebu případných restaurátorských prací.

Odborníci z týmu Dr. Martina Saska se ale jen tak s něčím nespokojí a stále přemýšlí, jak využití dronů zdokonalit. Kromě senzorického snímání vysoko položených míst, tak ještě vyvíjejí techniku, pří které vylétne do vzduchu celý filmový štáb. Vedle dronu s kamerou jsou ve vzájemně stabilizované formaci i přesně namířené drony „osvětlovači“ a i to nejtemnější místo je perfektně zaznamenáno.

Jestli tě také napadá nové využití bezpilotních systémů, můžeš se do týmu Multi-robotických systémů přidat! Začni na webu mrs.felk.cvut.cz.