Nevídaný úspěch se povedl týmu studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří zvítězili v prestižní mezinárodní soutěži Microsoft Imagine Cup v americkém Redmondu. Marek Novák, Tomáš Pikous a Barbora Suchanová tam zazářili s projektem X.GLU, kterým se snaží pomáhat diabetikům udržet jejich nemoc pod kontrolou.

Marek nejdříve vyvinul unikátní glukometr (tedy přístroj na měření hladiny cukru v krvi) velikosti platební karty, který nepotřebuje žádné napájení, protože ke komunikaci a dobíjení využívá smartphone s technologií NFC. Tým studentů dále jeho vynález zdokonaluje, aby byl v praxi co nejpoužitelnější. Doplnili například aplikaci s hrami a odměnami za pravidelné měření. Ta je skvělá zejména pro malé děti, které mohou mít problémy s disciplínou, kterou léčba cukrovky vyžaduje.

Je to vůbec poprvé, co studenti z České republiky vyhráli tuto prestižní technologickou soutěž, ve které se každoročně utkává 55 vítězů národních kol. Studenti si také odvezli solidní výhru 250 tisíc dolarů (v přepočtu asi 5.5 milionů korun). To je skvělé, ne?

X.GLU není jediný úspěšný startup, který na Fakultě elektrotechnické ČVUT vznikl, podívej se na web nebo facebook a připoj se také do řad našich úspěšných inovátorů z ČVUT v Praze.

Dnes už nemusíš být zaměstnancem NASA, aby se dostal výsledek tvé práce do hlubokého vesmíru. Třeba studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT mají moznost pracovat na kosmických projektech.

Jedním z nich je projekt výzkumu slunečního větru s veselým názvem SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer). Vědci a studenti pod vedením docenta Reného Hudce z katedry radioelektroniky budou zkoumat odezvu zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Díky tomuto projektu si budeš moci také prohlédnout, jak vlastně taková zemská magnetosféra vypadá.

Na projektu kosmické sondy JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) zase pracuje student programu „Provoz a řízení letecké dopravy“ Jaroslav Laifr. V roce 2022 by měl satelit odstartovat na svou osmiletou misi do hlubokého vesmíru, kde bude v blízkosti největší planety sluneční soustavy zkoumat měsíce Ganymed, Callisto a Europu. Bude tam dálkově měřit například podpovrchové vodní oceánské proudy na zamrzlém Ganymedu. Jaroslav se věnuje vývoji metod zvyšujících spolehlivost elektrických zařízení ve vesmíru a tyto metody aplikoval i při vývoji speciálního zdroje, který bude napájet přístroj zvaný RPWI (Radio and Plasma Wave Instrument).

A to není vše!  Obecně se na ČVUT připravuje nebo už běží řada dalších kosmických projektů, kterých se můžeš zúčastnit i ty.

Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. U nás vždycky hledáme způsoby, jak zapojit studenty do zajímavých projektů.

Příkladem za všechny je zadání České Spořitelny, které se týkalo vymyšlení systému finančního vzdělávání pro lidi ohrožené finanční negramotností, který by sloužil jako prevence případných budoucích špatných rozhodnutí v této oblasti. Projekt byl tedy primárně cílen na sociálně slabší obyvatele, žáky a středoškoláky.

Návrhem našich studentů bylo webové vzdělávání, založené na interaktivní webové hře, pomocí které se budou předávat nejzákladnější dovednosti finanční gramotnosti. Poté, co studenti odprezentovali výsledky svojí práce, rozhodla se Česká Spořitelna projekt posunout do další fáze. Vytvořila projektový tým, jehož součástí byli autoři návrhu, analytici a programátoři z firmy AQUASOFT spol. s r.o., zástupci společnosti TERRA-KLUB, O.P.S., Mgr. Daniel Kozák a Mgr. Jan Kovařík.

Ze semestrálního projektu tak nakonec vznikl dlouhodobý projekt, na kterém stejný tým pracoval téměř rok. Studenti rozpracovali původní návrhy do detailnější podoby, která v současné době slouží jako základ pro tvorbu konkrétní vzdělávací webové hry vytvářené týmem grafiků a programátorů České Spořitelny.

V Masarykově ústavu vždycky najdeme způsob, jak ti pomoct s realizací tvého projektu. Je jen na tobě, s čím přijdeš!

To, o čem studenti zpravidla jen fantazírují, máme přímo v budově školy. Jedná se o jaderný reaktor VR-1. Ano, čtete správně. Je pravda, že se na něj po objednání mohou přijet podívat i studenti ostatních vysokých škol, ale není nad to mít takový funkční reaktor bazénového typu s obohaceným uranem přímo pod střechou, že?

Na reaktoru se učí třeba studenti reaktorové a neutronové fyziky, dozimetrie, jaderné bezpečnosti nebo systémů řízení jaderných zařízení. Nejčastěji ho používají pro výzkum a vývoj inovací. K dispozici mají experimentální a vyhodnocovací zařízení, přilehlé laboratoře i odbornou podporu ze strany provozního personálu.
Jak už možná tušíš, u nás je možné skoro všechno. A stejně tak to bude i v případě tvých projektů. S realizací ti rádi pomůžeme, dveře jsou otevřené.

A pokud budeš potřebovat jaderný reaktor, je ti k dispozici.

Napadlo by tě, jak bez lešení nafotit rozsáhlé interiéry historických budov, kde je strop desítky metrů vysoko nad zemí? Robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT na to přišli, jejich přesné drony udělají lepší fotky, než ten nejdelší teleobjektiv.

Snímání obtížně přístupných míst historických interiérů, to je úkol, který pomocí dronů pomáhají památkářům řešit členové Skupiny Multi-robotických systémů z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

V rámci projektu, na kterém spolupracuje katedra kybernetiky s Národním památkovým ústavem, a který je spolufinancovaný sdružením CESNET, se drony vznášejí doslova do nebeských výšin. Vědci už úspěšně nasnímali interiér objektu farnosti ve Šternberku a nyní jednají o zmapování Chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, kde je vůbec nejvyšší interiér v Praze.

Ptáš se, k čemu je to dobré? Kromě hezkých fotek, pomáhá zdokumentování obtížně přístupných míst historikům a architektům zhodnotit potřebu případných restaurátorských prací.

Odborníci z týmu Dr. Martina Saska se ale jen tak s něčím nespokojí a stále přemýšlí, jak využití dronů zdokonalit. Kromě senzorického snímání vysoko položených míst, tak ještě vyvíjejí techniku, pří které vylétne do vzduchu celý filmový štáb. Vedle dronu s kamerou jsou ve vzájemně stabilizované formaci i přesně namířené drony „osvětlovači“ a i to nejtemnější místo je perfektně zaznamenáno.

Jestli tě také napadá nové využití bezpilotních systémů, můžeš se do týmu Multi-robotických systémů přidat! Začni na webu mrs.felk.cvut.cz.

Stíhačka, za kterou by se nemusel stydět Batman ani James Bond. Tak by se dal ve stručnosti popsat supermoderní ultralight z dílny Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT.

Po 17 letech práce, 130 diplomkách a dizertacích vzlétla ultralehká stíhačka UL 39 Albi poprvé do oblak. A byl to pořádný hukot, úsporný litrový motor, který normálně najdeš spíše v motorkách, ze sebe totiž dokáže vytlačit výkon 200 koní a hnát lehký 320 kilový letoun rychlostí přes 200 km/h.

Stroj vyrobený z uhlíkového kompozitu je úžasně lehký a zároveň pevný. Turbodmychadlo je schováno uvnitř letounu a tak radar zachytí hůře její odraz díky  snížené tepelné stopě. Raketa, která by měla chuť letoun zasáhnout, jej tak nezacílí. To mu poskytuje slušnou bojovou výhodu.

Černý aerodynamický design uhlíkového kompozitu by zase vzhledem perfektně zapadl do „garáže“ Bruce Waynea. Pilotovat ho však může kde kdo, stáčí jen licence na ultralehká letadla.

Vývoj stále není u konce, a pokud budeš chtít, můžeš se do něj na Fakultě strojní ČVUT zapojit i ty. Plánuje se například zvýšení výkonu až na 300 km/h. Další info najdeš zde a můžeš se mrknout i na video na webu České televize.

Co takhle už na škole začít pracovat na projektu, který má skutečně smysl a může výrazně zlepšit kvalitu života nemocných? To u nás není žádné sci-fi.

Víc hlav víc ví. Spolu s akademickými pracovníky, vědci z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice pracují naši studenti na výzkumu včasného zachycení rozvoje Parkinsonovy choroby pomocí hlasu u lidí trpících poruchou chování v REM spánku. Právě tito lidé jsou ve vysokém riziku rozvoje neurodegenerativních onemocnění, mezi které Parkinsonova choroba patří. V současnosti dokážeme léčbou pouze mírnit její příznaky, ale až budeme umět nemoc vyléčit, bude zásadní začít s terapií co nejrychleji. Když totiž pacienti přicházejí s prvními příznaky onemocnění v podobě poruch hybnosti, mívají už nenávratně zničeno značné množství příslušných mozkových buněk. I kdyby již byla léčba dostupná, bylo by na ni v takovém okamžiku pozdě. Našemu týmu se vloni poprvé podařilo prokázat, že lidé trpící poruchou chování v REM spánku mají současně charakteristické poruchy řeči, které se později objevují u lidí postižených Parkinsonovou nemocí. Teď se tým zaměřuje na to, jaké změny v hlasovém projevu jsou spolehlivým znakem velmi rané diagnózy a jak se tyto změny mění v čase.

Avšak cesta k dokonalé diagnostice je ještě dlouhá a ruku k dílu můžeš přiložit i ty.

Mimochodem, takový projekt u nás rozhodně nepatří k ojedinělým. Bude jenom na tobě, do čeho se zapojíš nebo jestli přijdeš s nějakým vlastním nápadem. Dveře možností jsou u nás vždycky otevřené.

Tohle ti prostě nemůžeme zatajit. Pracujeme na umělé inteligenci a daří se nám.

Aby bylo jasno. V rámci International Joint Conference on Artificial Intelligence se odehrává mezinárodní soutěž Angry Birds AI Competition. Stojí tam proti sobě týmy z celého světa. Na fakultě máme tři studenty, kteří si utvořili tým „DataLab Birds“ a tuhle celosvětovou soutěž už dvakrát vyhráli. Naposledy letos. Úkol zněl jasně: navrhnout a implementovat co nejlepší umělou inteligenci, která by byla schopna hrát hru Angry Birds, pokud možno lépe než nejlepší hráči − lidé. Výhra našeho týmu v konkurenci týmů z univerzit celého světa je obrovským úspěchem. Asi si dokážeš představit, že jsme to oslavili. Pořádně.

Tím ti nechceme jen říct, že umíme slavit. Chceme ti říct, že u nás je prostor i pro tvůj projekt. Navíc se na FIT můžeš zapojit do výzkumných skupin v mnoho oborech. Ať už to bude umělá inteligence, návrh databází, webové inženýrství, počítačová a síťová bezpečnost, konceptuální modelování, arbologie a stringologie, výpočetní inteligence a data-mining, VLSI návrh, paralelní algoritmy, RepRap 3D tiskárny…

Prostor u nás je a my tě rádi podpoříme.

Možná tě ten název trochu zaskočí, ale je vlastně dost výstižný. Tahle parta, složená z akademických pracovníků, studentů a dalších odborníků, skutečně překračuje konvence. Konvence představ, že na škole se vše děje jen nanečisto.

Nekonvenční ventilační tým se zabývá výzkumem dýchání a umělé plicní ventilace při nejrůznějších stavech pacientů. Jednou z oblastí jeho zájmu je například výzkum dýchání a faktorů ovlivňujících dobu přežití člověka zasypaného lavinovým sněhem. Výzkum probíhá přímo v horském terénu na dobrovolnících, dýchajících do simulované laviny. Ale toho, čím se tenhle tým zabývá, je ve skutečnosti mnohem víc. Například vyvíjí a testuje světově unikátní transportní plicní ventilátor, který bude schopen zajistit umělou plicní ventilaci postižených při hromadných neštěstích.

Nekonvenční ventilační tým je jen jednou z možností, kterou ti nabízíme. Těch dalších je bezpočet a budeme rádi, když některou z nich využiješ. Zázemí ti rádi poskytneme, na to se můžeš spolehnout.

Telekomunikační sítě jsou v dnešní době v řadě oblastí důležitější, než třeba běžně známé sítě silniční či železniční. Tyto sítě využívá téměř každý, ať už díky počítači, telefonu, tabletu nebo třeba v novém autě. Je proto velmi důležité, aby fungovaly rychle, bezpečně a spolehlivě. A přesně této výzvy se zhostili vědci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v rámci projektu FlowTester.

Ti vyvinuli unikátní zařízení, které je skutečně užitečné a prospěšné v běžné praxi. Disponuje totiž rozsáhlou znalostní databází, díky které umí předpovídat problémy v sítích a rovnou i navrhnout, co s nimi.

Klíčové programové aplikace jsou veřejně dostupné, do projektu se tak může zapojit širší vývojářská komunita. Skvělou příležitost nabízí také pro studenty, kteří ji mohou dále zdokonalovat a rozšiřovat o další funkcionality. Aktuální výzvou je třeba Internet věcí (Internet of Things).

Víc informací o tomto přístroji i dalších projektech na katedře telekomunikační techniky ČVUT najdeš zde.