Dnes už nemusíš být zaměstnancem NASA, aby se dostal výsledek tvé práce do hlubokého vesmíru. Třeba studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT mají moznost pracovat na kosmických projektech.

Jedním z nich je projekt výzkumu slunečního větru s veselým názvem SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer). Vědci a studenti pod vedením docenta Reného Hudce z katedry radioelektroniky budou zkoumat odezvu zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Díky tomuto projektu si budeš moci také prohlédnout, jak vlastně taková zemská magnetosféra vypadá.

Na projektu kosmické sondy JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) zase pracuje student programu „Provoz a řízení letecké dopravy“ Jaroslav Laifr. V roce 2022 by měl satelit odstartovat na svou osmiletou misi do hlubokého vesmíru, kde bude v blízkosti největší planety sluneční soustavy zkoumat měsíce Ganymed, Callisto a Europu. Bude tam dálkově měřit například podpovrchové vodní oceánské proudy na zamrzlém Ganymedu. Jaroslav se věnuje vývoji metod zvyšujících spolehlivost elektrických zařízení ve vesmíru a tyto metody aplikoval i při vývoji speciálního zdroje, který bude napájet přístroj zvaný RPWI (Radio and Plasma Wave Instrument).

A to není vše!  Obecně se na ČVUT připravuje nebo už běží řada dalších kosmických projektů, kterých se můžeš zúčastnit i ty.

Tohle ti prostě nemůžeme zatajit. Pracujeme na umělé inteligenci a daří se nám.

Aby bylo jasno. V rámci International Joint Conference on Artificial Intelligence se odehrává mezinárodní soutěž Angry Birds AI Competition. Stojí tam proti sobě týmy z celého světa. Na fakultě máme tři studenty, kteří si utvořili tým „DataLab Birds“ a tuhle celosvětovou soutěž už dvakrát vyhráli. Naposledy letos. Úkol zněl jasně: navrhnout a implementovat co nejlepší umělou inteligenci, která by byla schopna hrát hru Angry Birds, pokud možno lépe než nejlepší hráči − lidé. Výhra našeho týmu v konkurenci týmů z univerzit celého světa je obrovským úspěchem. Asi si dokážeš představit, že jsme to oslavili. Pořádně.

Tím ti nechceme jen říct, že umíme slavit. Chceme ti říct, že u nás je prostor i pro tvůj projekt. Navíc se na FIT můžeš zapojit do výzkumných skupin v mnoho oborech. Ať už to bude umělá inteligence, návrh databází, webové inženýrství, počítačová a síťová bezpečnost, konceptuální modelování, arbologie a stringologie, výpočetní inteligence a data-mining, VLSI návrh, paralelní algoritmy, RepRap 3D tiskárny…

Prostor u nás je a my tě rádi podpoříme.

Možná tě ten název trochu zaskočí, ale je vlastně dost výstižný. Tahle parta, složená z akademických pracovníků, studentů a dalších odborníků, skutečně překračuje konvence. Konvence představ, že na škole se vše děje jen nanečisto.

Nekonvenční ventilační tým se zabývá výzkumem dýchání a umělé plicní ventilace při nejrůznějších stavech pacientů. Jednou z oblastí jeho zájmu je například výzkum dýchání a faktorů ovlivňujících dobu přežití člověka zasypaného lavinovým sněhem. Výzkum probíhá přímo v horském terénu na dobrovolnících, dýchajících do simulované laviny. Ale toho, čím se tenhle tým zabývá, je ve skutečnosti mnohem víc. Například vyvíjí a testuje světově unikátní transportní plicní ventilátor, který bude schopen zajistit umělou plicní ventilaci postižených při hromadných neštěstích.

Nekonvenční ventilační tým je jen jednou z možností, kterou ti nabízíme. Těch dalších je bezpočet a budeme rádi, když některou z nich využiješ. Zázemí ti rádi poskytneme, na to se můžeš spolehnout.

Prozatím bylo běžné, že všechny inovace a aktualizace měli na výkon našich smartphonů spíš negativní dopady. Tým laboratoře 5Gmobile ovšem testuje novou technologii sítí, která výkon a výdrž mobilu naopak zvýší! Řešení se nazývá mobile edge computing a přenáší náročné výpočty z mobilního zařízení na „hranu“ mobilní sítě, tedy na server umístěný na základnových stanicích. Tuto inovaci oceníš například při hraní her s rozšířenou realitou, které jsou náročné na výkon procesoru a tím pádem na výdrž baterie.

Česká laboratoř je jedna z prvních, která s vývojem mobile-edge computingu začala. Jelikož už dříve spolupracovala na vývoji sítí LTE-A, byla práce na technologiích pro 5G dalším logickým krokem. Díky dosavadním výsledkům si tým 5Gmobile vybrala i společnost Foxconn pro svůj projekt cloudového řešení radiové přístupové sítě.

Skvělé je, že na všech těchto projektech se podílejí i samotní studenti. A těch není nikdy dost, nových nápadů a vizí je totiž spoustu. Jestli tě mobilní komunikace oslovuje, mrkni na web laboratoře a přihlas se na Fakultu elektrotechnickou ČVUT. O svou budoucnost budeš mít postaráno!

Telekomunikační sítě jsou v dnešní době v řadě oblastí důležitější, než třeba běžně známé sítě silniční či železniční. Tyto sítě využívá téměř každý, ať už díky počítači, telefonu, tabletu nebo třeba v novém autě. Je proto velmi důležité, aby fungovaly rychle, bezpečně a spolehlivě. A přesně této výzvy se zhostili vědci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v rámci projektu FlowTester.

Ti vyvinuli unikátní zařízení, které je skutečně užitečné a prospěšné v běžné praxi. Disponuje totiž rozsáhlou znalostní databází, díky které umí předpovídat problémy v sítích a rovnou i navrhnout, co s nimi.

Klíčové programové aplikace jsou veřejně dostupné, do projektu se tak může zapojit širší vývojářská komunita. Skvělou příležitost nabízí také pro studenty, kteří ji mohou dále zdokonalovat a rozšiřovat o další funkcionality. Aktuální výzvou je třeba Internet věcí (Internet of Things).

Víc informací o tomto přístroji i dalších projektech na katedře telekomunikační techniky ČVUT najdeš zde.

Studenti ze středních škol mají možnost zapojit se do VII. ročníku projektu Junior Tech University na ČVUT v Praze. Jedná se o tříměsíční individuální stáže pro středoškoláky na akademické půdě ČVUT.

Vybraní studenti – středoškoláci budou mít možnost stáží na jimi zvolené fakultě ČVUT. Budou mít svého mentora, který se jim bude, mimo dobu jejich školní docházky na střední škole, individuálně věnovat. Mentoři stážistům zajistí účast na některých přednáškách a seminářích, představí jim fakultní zajímavosti a seznámí je s některými katedrami nebo ústavy ČVUT.

Středoškoláci – stážisté se tak seznámí s vysokoškolským prostředím ještě před maturitou. Tyto stáže jsou vhodné pro studenty 2. a 3. ročníků středních škol, kteří mají zájem o technické obory.

Přihlásit se lze do 8. srpna 2017 prostřednictvím přihlašovacího formuláře, který je na webových stránkách projektu Junior Tech University. Neváhejte, kapacita je omezená.

Více o projektu je zde: http://www.juniortechuniversity.cz/.

Kontaktní osoba: Lenka Kubešová Zápotocká

Laboratoř = zkumavky a bílý plášť? U nás ani náhodou. Naše laboratoře, to jsou moderní přístroje, které jen tak nějaké pracoviště nemá. Využívají je vědci i studenti. A jedna exkluzivní laboratoř je lidskému oku ukrytá a je naprosto unikátní – Podzemní laboratoř Josef.

V této podzemní laboratoři to žije praxí. K vidění je tam třeba fyzikální model simulující uložení kontejneru s vyhořelým jaderným palivem v hlubinném úložišti (HÚ) a realizujeme i fyzikální model „české“ zátky. Jde o součást HÚ, jejíž funkce spočívá v bezpečném oddělení zaplněných prostor HÚ od prostor nezaplněných.

Studenti jezdí „na Josefa“ pravidelně v rámci výuky. Je to příjemná změna, vyměnit sezení v posluchárně za praktickou zkušenost ve štole, odvrtat si vlastní vzorek horniny a pracovat v reálných podmínkách v podzemí – teplota 10 °C a kolem tma, k tomu výzbroj – ochranná helma, lampa.

Popravdě, tohle je jen třešnička na dortu. Je toho totiž mnohem víc, do čeho se u nás můžeš pustit.

U nás máš příležitost realizovat svoje vlastní projekty. Pod zemí i nad ní.

Zbytek je na tobě.

Stíhačka, za kterou by se nemusel stydět Batman ani James Bond. Tak by se dal ve stručnosti popsat supermoderní ultralight z dílny Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT.

Po 17 letech práce, 130 diplomkách a dizertacích vzlétla ultralehká stíhačka UL 39 Albi poprvé do oblak. A byl to pořádný hukot, úsporný litrový motor, který normálně najdeš spíše v motorkách, ze sebe totiž dokáže vytlačit výkon 200 koní a hnát lehký 320 kilový letoun rychlostí přes 200 km/h.

Stroj vyrobený z uhlíkového kompozitu je úžasně lehký a zároveň pevný. Turbodmychadlo je schováno uvnitř letounu a tak radar zachytí hůře její odraz díky  snížené tepelné stopě. Raketa, která by měla chuť letoun zasáhnout, jej tak nezacílí. To mu poskytuje slušnou bojovou výhodu.

Černý aerodynamický design uhlíkového kompozitu by zase vzhledem perfektně zapadl do „garáže“ Bruce Waynea. Pilotovat ho však může kde kdo, stáčí jen licence na ultralehká letadla.

Vývoj stále není u konce, a pokud budeš chtít, můžeš se do něj na Fakultě strojní ČVUT zapojit i ty. Plánuje se například zvýšení výkonu až na 300 km/h. Další info najdeš zde a můžeš se mrknout i na video na webu České televize.

Chceš vidět, jak to vypadá, když se model stavební ho jeřábu hroutí pod tíhou svého nákladu k zemi?  V průběhu soutěže Hala roku Akademik na Fakultě stavební ČVUT to bude k vidění hned několikrát. Studenti mají v letošním ročníku soutěže za úkol postavit dle zadání model jeřábu, který pak budou zatěžovat speciálními závažími.  Budoucí stavaři se tak v praxi učí, jak působí na konstrukci zatěžování a kde jsou její slabá místa.

Uvidíš týmy studentů s jejich propracovanými modely jeřábů, které jeden po druhém v rámci zatěžkávacích zkoušek zbortí. Který jeřáb bude mít největší poměr zatížení vůči vlastní hmotnosti a vyhraje hlavní cenu, to se ukáže až na místě. Celé to propukne ve čtvrtek 19. dubna 2018 v atriu fakulty, na adrese Thákurova 7, Praha 6, a bude to rozhodně napínavá podívaná. Vezmi spolužáky a přijď se podívat. Podrobnější informace najdeš zde.

Napadlo by tě, jak bez lešení nafotit rozsáhlé interiéry historických budov, kde je strop desítky metrů vysoko nad zemí? Robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT na to přišli, jejich přesné drony udělají lepší fotky, než ten nejdelší teleobjektiv.

Snímání obtížně přístupných míst historických interiérů, to je úkol, který pomocí dronů pomáhají památkářům řešit členové Skupiny Multi-robotických systémů z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

V rámci projektu, na kterém spolupracuje katedra kybernetiky s Národním památkovým ústavem, a který je spolufinancovaný sdružením CESNET, se drony vznášejí doslova do nebeských výšin. Vědci už úspěšně nasnímali interiér objektu farnosti ve Šternberku a nyní jednají o zmapování Chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, kde je vůbec nejvyšší interiér v Praze.

Ptáš se, k čemu je to dobré? Kromě hezkých fotek, pomáhá zdokumentování obtížně přístupných míst historikům a architektům zhodnotit potřebu případných restaurátorských prací.

Odborníci z týmu Dr. Martina Saska se ale jen tak s něčím nespokojí a stále přemýšlí, jak využití dronů zdokonalit. Kromě senzorického snímání vysoko položených míst, tak ještě vyvíjejí techniku, pří které vylétne do vzduchu celý filmový štáb. Vedle dronu s kamerou jsou ve vzájemně stabilizované formaci i přesně namířené drony „osvětlovači“ a i to nejtemnější místo je perfektně zaznamenáno.

Jestli tě také napadá nové využití bezpilotních systémů, můžeš se do týmu Multi-robotických systémů přidat! Začni na webu mrs.felk.cvut.cz.