Ve čtvrtek 5. října 2017 máš skvělou příležitost přijet na závodní okruh jen tak metrem. Ten totiž bude v Kampusu ČVUT v Technické ulici na Praze 6 a vyjedou na něj nejnovější modely závodních formulí sestrojených studenty ČVUT v Praze.

Konstruktérské studentské týmy eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT a CTU CarTech z Fakulty strojní ČVUT spojí své síly a společně představí, co se skrývá pod kapotou jejich závodních monopostů i jak se to dá zúročit při samotném závodu. Kromě formulí jsou připraveny technologické stany, u kterých si můžeš promluvit s konstruktéry a vývojáři formule a zjistit, co je právě in a jaké změny plánují na příští rok.

Součástí akce „DEN S FORMULEMI“ bude i výstava starších formulí a nábor nových členů obou týmů. Tím se můžeš v budoucnu stát klidně i ty, stačí, když projevíš svůj zájem a přihlásíš se na některou z fakult ČVUT v Praze.

Vše odstartuje ve čtvrtek 5. října 2017 od 9.00 hod. a jízdy formulí proběhnou každou hodinu až do 14.00 hod. Více informací najdeš na Facebooku nebo webu CTU CarTech a eForce FEE Prague Formula.

Napadlo by tě, jak bez lešení nafotit rozsáhlé interiéry historických budov, kde je strop desítky metrů vysoko nad zemí? Robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT na to přišli, jejich přesné drony udělají lepší fotky, než ten nejdelší teleobjektiv.

Snímání obtížně přístupných míst historických interiérů, to je úkol, který pomocí dronů pomáhají památkářům řešit členové Skupiny Multi-robotických systémů z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

V rámci projektu, na kterém spolupracuje katedra kybernetiky s Národním památkovým ústavem, a který je spolufinancovaný sdružením CESNET, se drony vznášejí doslova do nebeských výšin. Vědci už úspěšně nasnímali interiér objektu farnosti ve Šternberku a nyní jednají o zmapování Chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, kde je vůbec nejvyšší interiér v Praze.

Ptáš se, k čemu je to dobré? Kromě hezkých fotek, pomáhá zdokumentování obtížně přístupných míst historikům a architektům zhodnotit potřebu případných restaurátorských prací.

Odborníci z týmu Dr. Martina Saska se ale jen tak s něčím nespokojí a stále přemýšlí, jak využití dronů zdokonalit. Kromě senzorického snímání vysoko položených míst, tak ještě vyvíjejí techniku, pří které vylétne do vzduchu celý filmový štáb. Vedle dronu s kamerou jsou ve vzájemně stabilizované formaci i přesně namířené drony „osvětlovači“ a i to nejtemnější místo je perfektně zaznamenáno.

Jestli tě také napadá nové využití bezpilotních systémů, můžeš se do týmu Multi-robotických systémů přidat! Začni na webu mrs.felk.cvut.cz.

Na konferenci OSN Evropský Habitat ukážou studenti FA ČVUT téměř stovku projektů bytových domů, které by mohly určit novou podobu pražského Smíchova. Ještě předtím, než je posoudí experti, je nová čtvrť k vidění „v předpremiéře“ přímo na Fakultě Architektury – a ty se na ní můžeš vypravit až do 15. března.

Dostali jednoduché zadání. Na Smíchově je velká průmyslová proluka mezi Lihovarem a autobusovým nádražím Na Knížecí. V ní by měla v budoucnu vyrůst nová čtvrť. A vy ji teď můžete navrhnout.

V sedmi ateliérech fakulty se tak v zimním semestru 2015/16 rozběhly práce na projektech v nejrůznějších měřítkách a podobách. Na malém papírovém Smíchově začaly postupně vznikat polyfunkční domy, bytovky a nakonec celé bloky domů, které maximálně využívají současnou podobu územního plánu.

Kromě možnosti vyzkoušet si v praxi jeden z největších urbanistických projektů, který Česko v příštích deseti letech čeká, dostali studenti také šanci přidat svůj vlastní pohled na směřování udržitelného a dostupného bydlení pro 21. století – a do jisté míry možná i ovlivnit reálné výstupy z mezinárodní konference Habitat.

Chceš vidět tuhle jedinečnou výstavu na vlastní oči? Najdeš ji v přízemí Fakulty architektury ČVUT, Thákurova 9, Praha 6. Vstup je volný, bezbariérový a otevřeno je od pondělí do pátku od 7.00 do 20.00 hod.

Představ si, že vyvíjíš novou formuli. Stroj, který se každým rokem, každým novým prototypem víc a víc přibližuje „rychlosti světla.“ Jsi u toho, když startuje, jsi u toho, když vyhrává, jsi ve stáji Formule CTU CarTech se vším, co k tomu patří. Vyvíjíš, konstruuješ a stavíš svůj sen. Ne, nelakujeme tě, takhle to u nás chodí.

Formula Student (jinak Formula SAE) je konstrukční soutěž pro studenty inženýrských škol. A i když má v názvu slovo Student, rozhodně se nejedná o nějaké lepení modýlků v kabinetu nebo nedejbože pokusy nanečisto. Řeší se při ní konstrukční úkoly, které běžně zadávají velké automobilové firmy.

Každý rok je nový prototyp, který musí obstát v tvrdé konkurenci 508 týmů z celého světa. Jsme na 26. příčce a pořád na sobě makáme.

Připoj se k nám. Nebo na Fakultě strojní realizuj vlastní projekt. Možností je nepřeberně, tak to neprošvihni. Je jen na tobě, jestli si vybereš strojařské poznání nebo to odpískáš.

Co takhle už na škole začít pracovat na projektu, který má skutečně smysl a může výrazně zlepšit kvalitu života nemocných? To u nás není žádné sci-fi.

Víc hlav víc ví. Spolu s akademickými pracovníky, vědci z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice pracují naši studenti na výzkumu včasného zachycení rozvoje Parkinsonovy choroby pomocí hlasu u lidí trpících poruchou chování v REM spánku. Právě tito lidé jsou ve vysokém riziku rozvoje neurodegenerativních onemocnění, mezi které Parkinsonova choroba patří. V současnosti dokážeme léčbou pouze mírnit její příznaky, ale až budeme umět nemoc vyléčit, bude zásadní začít s terapií co nejrychleji. Když totiž pacienti přicházejí s prvními příznaky onemocnění v podobě poruch hybnosti, mívají už nenávratně zničeno značné množství příslušných mozkových buněk. I kdyby již byla léčba dostupná, bylo by na ni v takovém okamžiku pozdě. Našemu týmu se vloni poprvé podařilo prokázat, že lidé trpící poruchou chování v REM spánku mají současně charakteristické poruchy řeči, které se později objevují u lidí postižených Parkinsonovou nemocí. Teď se tým zaměřuje na to, jaké změny v hlasovém projevu jsou spolehlivým znakem velmi rané diagnózy a jak se tyto změny mění v čase.

Avšak cesta k dokonalé diagnostice je ještě dlouhá a ruku k dílu můžeš přiložit i ty.

Mimochodem, takový projekt u nás rozhodně nepatří k ojedinělým. Bude jenom na tobě, do čeho se zapojíš nebo jestli přijdeš s nějakým vlastním nápadem. Dveře možností jsou u nás vždycky otevřené.

Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. U nás vždycky hledáme způsoby, jak zapojit studenty do zajímavých projektů.

Příkladem za všechny je zadání České Spořitelny, které se týkalo vymyšlení systému finančního vzdělávání pro lidi ohrožené finanční negramotností, který by sloužil jako prevence případných budoucích špatných rozhodnutí v této oblasti. Projekt byl tedy primárně cílen na sociálně slabší obyvatele, žáky a středoškoláky.

Návrhem našich studentů bylo webové vzdělávání, založené na interaktivní webové hře, pomocí které se budou předávat nejzákladnější dovednosti finanční gramotnosti. Poté, co studenti odprezentovali výsledky svojí práce, rozhodla se Česká Spořitelna projekt posunout do další fáze. Vytvořila projektový tým, jehož součástí byli autoři návrhu, analytici a programátoři z firmy AQUASOFT spol. s r.o., zástupci společnosti TERRA-KLUB, O.P.S., Mgr. Daniel Kozák a Mgr. Jan Kovařík.

Ze semestrálního projektu tak nakonec vznikl dlouhodobý projekt, na kterém stejný tým pracoval téměř rok. Studenti rozpracovali původní návrhy do detailnější podoby, která v současné době slouží jako základ pro tvorbu konkrétní vzdělávací webové hry vytvářené týmem grafiků a programátorů České Spořitelny.

V Masarykově ústavu vždycky najdeme způsob, jak ti pomoct s realizací tvého projektu. Je jen na tobě, s čím přijdeš!

Telekomunikační sítě jsou v dnešní době v řadě oblastí důležitější, než třeba běžně známé sítě silniční či železniční. Tyto sítě využívá téměř každý, ať už díky počítači, telefonu, tabletu nebo třeba v novém autě. Je proto velmi důležité, aby fungovaly rychle, bezpečně a spolehlivě. A přesně této výzvy se zhostili vědci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v rámci projektu FlowTester.

Ti vyvinuli unikátní zařízení, které je skutečně užitečné a prospěšné v běžné praxi. Disponuje totiž rozsáhlou znalostní databází, díky které umí předpovídat problémy v sítích a rovnou i navrhnout, co s nimi.

Klíčové programové aplikace jsou veřejně dostupné, do projektu se tak může zapojit širší vývojářská komunita. Skvělou příležitost nabízí také pro studenty, kteří ji mohou dále zdokonalovat a rozšiřovat o další funkcionality. Aktuální výzvou je třeba Internet věcí (Internet of Things).

Víc informací o tomto přístroji i dalších projektech na katedře telekomunikační techniky ČVUT najdeš zde.

Ne, my na FITu nevěštíme, ale díky strojovému učení dokážeme předpovídat chování sledovaných lidí a díky jedné diplomové práci teď pomáháme s predikcí pohybu podezřelých osob Policii České republiky.

Ján Tkačík, který se tímto problémem zabýval spolu se svým vedoucím, přišel na to, že nejvíc mu ke zpracování pomůže “Neuronový Turingův stroj”, který nedávno představili vědci z Google (Alana Turinga znáte z filmu Kód Enigmy). Tím, že Ján navrhl nové algoritmy (to slovo u nás uslyšíte často), které díky experimentům prokázaly, že fungují lépe než ty, které se běžně používají, se zařadil mezi ty nadané studenty, kteří předčí i odborníky s dlouholetou praxí.

Společný vědecký článek o výsledcích Jánova bádání byl přijat na uznávanou konferenci v Kanadě a tak se s tímto svým objevem, může pochlubit na mezinárodním poli. Kdo ví, komu dalšímu ještě jeho práce pomůže. Některé vyšetřovací týmy mají mentalistu, jiné mají zase na své straně IT vědu.

Jsme FIT, buď taky FIT na ČVUT!

Možná tě ten název trochu zaskočí, ale je vlastně dost výstižný. Tahle parta, složená z akademických pracovníků, studentů a dalších odborníků, skutečně překračuje konvence. Konvence představ, že na škole se vše děje jen nanečisto.

Nekonvenční ventilační tým se zabývá výzkumem dýchání a umělé plicní ventilace při nejrůznějších stavech pacientů. Jednou z oblastí jeho zájmu je například výzkum dýchání a faktorů ovlivňujících dobu přežití člověka zasypaného lavinovým sněhem. Výzkum probíhá přímo v horském terénu na dobrovolnících, dýchajících do simulované laviny. Ale toho, čím se tenhle tým zabývá, je ve skutečnosti mnohem víc. Například vyvíjí a testuje světově unikátní transportní plicní ventilátor, který bude schopen zajistit umělou plicní ventilaci postižených při hromadných neštěstích.

Nekonvenční ventilační tým je jen jednou z možností, kterou ti nabízíme. Těch dalších je bezpočet a budeme rádi, když některou z nich využiješ. Zázemí ti rádi poskytneme, na to se můžeš spolehnout.