Pokud tě baví věda a speciálně pak matematika, fyzika, informatika nebo chemie, určitě nesmíš chybět na letošním Týdnu vědy na Jaderce, který se koná 19. – 24. června 2016. Poznáš nové kamarády, dozvíš se plno zajímavých věcí a zažiješ týden, na který jen tak nezapomeneš.

Připraveno je šest dní plných exkurzí, experimentů, zajímavých přednášek i společenských akcí. Setkáš se s představiteli české vědy, navštívíš vrcholná badatelská pracoviště a vyzkoušíš si práci na vlastních miniprojektech.

Připraveny jsou přednášky z oblasti jaderné fyziky, biologie či chemie, exkurze do více než desítky vědeckých pracovišť včetně tokamaku Golem a Compass, jaderného reaktoru v Řeži u Prahy, Protonového centra nebo hvězdárny v Ondřejově. V rámci vlastních miniprojektů si potom můžeš vybrat z nepřeberného množství témat to, které ti sedne ze všeho nejvíc. Nudit se nebudeš ani večer, kdy je připravený doprovodný program a společenské akce.

Tak už na nic nečekej a přihlas se, dokud je ještě místo. Uzávěrka prvního kola je 3. června 2016. Všechno se pak rozjede 19. června a potrvá až do 24. června 2016. Bližší informace, podrobný program i fotky a zážitky z předchozích ročníků najdeš na webu tydenvedy.fjfi.cvut.cz.

Dnes už nemusíš být zaměstnancem NASA, aby se dostal výsledek tvé práce do hlubokého vesmíru. Třeba studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT mají moznost pracovat na kosmických projektech.

Jedním z nich je projekt výzkumu slunečního větru s veselým názvem SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer). Vědci a studenti pod vedením docenta Reného Hudce z katedry radioelektroniky budou zkoumat odezvu zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Díky tomuto projektu si budeš moci také prohlédnout, jak vlastně taková zemská magnetosféra vypadá.

Na projektu kosmické sondy JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) zase pracuje student programu „Provoz a řízení letecké dopravy“ Jaroslav Laifr. V roce 2022 by měl satelit odstartovat na svou osmiletou misi do hlubokého vesmíru, kde bude v blízkosti největší planety sluneční soustavy zkoumat měsíce Ganymed, Callisto a Europu. Bude tam dálkově měřit například podpovrchové vodní oceánské proudy na zamrzlém Ganymedu. Jaroslav se věnuje vývoji metod zvyšujících spolehlivost elektrických zařízení ve vesmíru a tyto metody aplikoval i při vývoji speciálního zdroje, který bude napájet přístroj zvaný RPWI (Radio and Plasma Wave Instrument).

A to není vše!  Obecně se na ČVUT připravuje nebo už běží řada dalších kosmických projektů, kterých se můžeš zúčastnit i ty.

Telekomunikační sítě jsou v dnešní době v řadě oblastí důležitější, než třeba běžně známé sítě silniční či železniční. Tyto sítě využívá téměř každý, ať už díky počítači, telefonu, tabletu nebo třeba v novém autě. Je proto velmi důležité, aby fungovaly rychle, bezpečně a spolehlivě. A přesně této výzvy se zhostili vědci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v rámci projektu FlowTester.

Ti vyvinuli unikátní zařízení, které je skutečně užitečné a prospěšné v běžné praxi. Disponuje totiž rozsáhlou znalostní databází, díky které umí předpovídat problémy v sítích a rovnou i navrhnout, co s nimi.

Klíčové programové aplikace jsou veřejně dostupné, do projektu se tak může zapojit širší vývojářská komunita. Skvělou příležitost nabízí také pro studenty, kteří ji mohou dále zdokonalovat a rozšiřovat o další funkcionality. Aktuální výzvou je třeba Internet věcí (Internet of Things).

Víc informací o tomto přístroji i dalších projektech na katedře telekomunikační techniky ČVUT najdeš zde.

Stíhačka, za kterou by se nemusel stydět Batman ani James Bond. Tak by se dal ve stručnosti popsat supermoderní ultralight z dílny Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT.

Po 17 letech práce, 130 diplomkách a dizertacích vzlétla ultralehká stíhačka UL 39 Albi poprvé do oblak. A byl to pořádný hukot, úsporný litrový motor, který normálně najdeš spíše v motorkách, ze sebe totiž dokáže vytlačit výkon 200 koní a hnát lehký 320 kilový letoun rychlostí přes 200 km/h.

Stroj vyrobený z uhlíkového kompozitu je úžasně lehký a zároveň pevný. Turbodmychadlo je schováno uvnitř letounu a tak radar zachytí hůře její odraz díky  snížené tepelné stopě. Raketa, která by měla chuť letoun zasáhnout, jej tak nezacílí. To mu poskytuje slušnou bojovou výhodu.

Černý aerodynamický design uhlíkového kompozitu by zase vzhledem perfektně zapadl do „garáže“ Bruce Waynea. Pilotovat ho však může kde kdo, stáčí jen licence na ultralehká letadla.

Vývoj stále není u konce, a pokud budeš chtít, můžeš se do něj na Fakultě strojní ČVUT zapojit i ty. Plánuje se například zvýšení výkonu až na 300 km/h. Další info najdeš zde a můžeš se mrknout i na video na webu České televize.

Na základě rozhodnutí vedení budou mít studenti Českého vysokého učení technického v Praze od akademického roku 2016/17 povinnost navštěvovat univerzitu ve školních uniformách. Ty budou vyrobeny z odolného a nemačkavého materiálu a budou vybaveny nejmodernějšími technologiemi. Univerzita plánuje ke stejnokroji dodávat studentům i chytré brýle a hodinky.

 V návaznosti na celosvětovou oblibu školních uniforem se vedení ČVUT rozhodlo zavést je na všech svých fakultách a pracovištích, na nichž probíhá výuka. Na návrhu stejnokroje se podílí společně hned několik fakult. Jejich design vznikal na Fakultě architektury, Fakulta elektrotechnická a Fakulta strojní dodala know-how k technologickému vybavení, Fakulta biomedicínského inženýrství se spolupodílela na implementaci senzorů pro snímání životních funkcí studentů a návrh dalších doplňků zajišťuje ve svém 3D tiskovém centru Fakulta informačních technologií. První funkční vzorky otestovali studenti Fakulty stavební a Fakulty dopravní v dejvických halových laboratořích.

Rektor ČVUT prof. Petr Konvalinka k zavedení univerzitních stejnokrojů dodává: „Jsem velice rád, že se nám podařilo vyvinout tuto ojedinělou kolekci oblečení. Všechny použité technologické prvky do ní implantovali naši vědci v úzké spolupráci se studenty všech fakult a velice mě těší, že se nám podařilo vyrobit takové uniformy, které na jiných univerzitách nemají v současné době konkurenci. Věřím, že naši studenti budou ze stejnokroje ČVUT stejně nadšení, jako jsem já, a že na něj budou právem hrdí.“

Výběr té nejlepší vysoké školy a podávání přihlášek jde do finiše. Jestli ale stále dumáš kam jít, zauvažuj o oboru Informační a komunikační technologie v lékařství, který se nově otevírá na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Nabízí totiž skvělou příležitost získat vzdělání v oblastech, o které je obrovský zájem zaměstnavatelů.

Při výběru vysoké školy je dobré, se kromě tvého nadání a koníčků zamyslet i nad tím, o co je na trhu práce největší zájem. Můžeš si tak celkem snadno zajistit bezstarostnou budoucnost. Aktuálně je největší zájem o technické obory, zejména IT, strojírenství či elektrotechniku, ale také o lékařství a pedagogiku. A přesně takový je nový bakalářský obor Informační a komunikační technologie v lékařství (ICTM), který se začne vyučovat na Fakultě biomedicínského inženýrství (FBMI) ČVUT.

Během jeho studia se seznámíš s širokou a perspektivní oblastí informačních a komunikačních technologií, zaměřených na atraktivní oblast medicíny a po celou dobu si budeš ověřovat teoreticky získané poznatky prostřednictvím reálných úkolů pod individuálním vedením zkušených pracovníků z FBMI, lékařských fakult i firemní praxe. Navíc budeš student Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, která je proslulá svým přívětivým a otevřeným přístupem ke klukům i holkám.

Získat však můžeš ještě něco. Speciální stipendium, v hodnotě 30 000 Kč. Pravidla jsou jednoduchá, stačí si podat přihlášku na ICTM a účast v soutěži o stipendium máš v kapse. Tak už na nic nečekej, mrkni na web www.studuj-ictm.cz a podej si přihlášku. Jako „malý“ bonus, se přihlášením zařadíš do slosování o 30 000 Kč.

Přilepšit si můžeš i následující roky, když dosáhneš na některé z prospěchových stipendií, které fakulta pravidelně vypisuje.

Studenti Střední průmyslové školy stavební a Obchodní akademie v Kadani mají teď k ČVUT mnohem blíž. Díky podepsanému memorandu se totiž obě školy kamarádí a mohou si vzájemně předávat cenné zkušenosti.

To je skvělá zpráva především pro samotné studenty SPŠS a OA Kadaň. Jejich učitelé budou získávat přístup k nejnovějším poznatkům a budou je tak moci připravit na to, co je čeká v praxi nebo při dalším studiu, třeba na ČVUT. Kadaňští středoškoláci se také podívají ČVUT pod pokličku. V rámci stáží a exkurzí a budou moci vzájemně spolupracovat na různých projektech. Třeba se podívají nejen na Fakultu stavební a do podzemní štoly Josef, ale i do ostatních zajímavých laboratoří na fakultách ČVUT.

Přechod ze střední na vysokou tak bude pro středoškoláky úplná hračka a studium na ČVUT jim přinese skvělé vyhlídky a výborné uplatnění v oboru. Příkladem může být náš student, nejlepší mladý architekt, Jakub Hoffmann.

Ne, my na FITu nevěštíme, ale díky strojovému učení dokážeme předpovídat chování sledovaných lidí a díky jedné diplomové práci teď pomáháme s predikcí pohybu podezřelých osob Policii České republiky.

Ján Tkačík, který se tímto problémem zabýval spolu se svým vedoucím, přišel na to, že nejvíc mu ke zpracování pomůže “Neuronový Turingův stroj”, který nedávno představili vědci z Google (Alana Turinga znáte z filmu Kód Enigmy). Tím, že Ján navrhl nové algoritmy (to slovo u nás uslyšíte často), které díky experimentům prokázaly, že fungují lépe než ty, které se běžně používají, se zařadil mezi ty nadané studenty, kteří předčí i odborníky s dlouholetou praxí.

Společný vědecký článek o výsledcích Jánova bádání byl přijat na uznávanou konferenci v Kanadě a tak se s tímto svým objevem, může pochlubit na mezinárodním poli. Kdo ví, komu dalšímu ještě jeho práce pomůže. Některé vyšetřovací týmy mají mentalistu, jiné mají zase na své straně IT vědu.

Jsme FIT, buď taky FIT na ČVUT!

Přijdou ti některé studijní osnovy jako pěkná nuda? Chceš studovat něco víc zábavného a současného? Potom jsou nové studijní obory na Otevřené informatice přesně pro tebe!

Na programu Otevřená informatika na Fakultě elektrotechnické ČVUT se nové studijní obory neotevírají jen tak. Jejich náplň reaguje na to, po čem je ve společnosti poptávka a co bude studenty motivovat a bavit. A přesně takové jsou i dva nové přírůstky, na které můžeš nastoupit už letos na podzim.

První z nich, obor Počítačové hry a grafika, je jasná volba pro všechny, kdo si rádi hrajou a chtěli by se podílet na vývoji nových počítačových her. Po jeho absolvování budeš kromě samotného vývoje počítačových her umět také programovat grafiku, umělou inteligenci, vytvářet 2D i 3D grafický obsah a implementovat různá uživatelská rozhraní.

Ani druhý otevíraný obor není o nic méně zajímavý, je jím totiž stále se rozvíjející Internet věcí (Internet of Things). Na něm se dozvíš vše o navrhování a implementaci vestavných zařízení a algoritmů pro interakci s okolím v reálném čase. Dostane se také na mikroprocesory a výměnu dat prostřednictvím komunikačních sítí.

Více o nových oborech i o tom, jak se na ně přihlásit, hledej přímo na webu Otevřené Informatiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Napadlo by tě, jak bez lešení nafotit rozsáhlé interiéry historických budov, kde je strop desítky metrů vysoko nad zemí? Robotici z Fakulty elektrotechnické ČVUT na to přišli, jejich přesné drony udělají lepší fotky, než ten nejdelší teleobjektiv.

Snímání obtížně přístupných míst historických interiérů, to je úkol, který pomocí dronů pomáhají památkářům řešit členové Skupiny Multi-robotických systémů z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

V rámci projektu, na kterém spolupracuje katedra kybernetiky s Národním památkovým ústavem, a který je spolufinancovaný sdružením CESNET, se drony vznášejí doslova do nebeských výšin. Vědci už úspěšně nasnímali interiér objektu farnosti ve Šternberku a nyní jednají o zmapování Chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, kde je vůbec nejvyšší interiér v Praze.

Ptáš se, k čemu je to dobré? Kromě hezkých fotek, pomáhá zdokumentování obtížně přístupných míst historikům a architektům zhodnotit potřebu případných restaurátorských prací.

Odborníci z týmu Dr. Martina Saska se ale jen tak s něčím nespokojí a stále přemýšlí, jak využití dronů zdokonalit. Kromě senzorického snímání vysoko položených míst, tak ještě vyvíjejí techniku, pří které vylétne do vzduchu celý filmový štáb. Vedle dronu s kamerou jsou ve vzájemně stabilizované formaci i přesně namířené drony „osvětlovači“ a i to nejtemnější místo je perfektně zaznamenáno.

Jestli tě také napadá nové využití bezpilotních systémů, můžeš se do týmu Multi-robotických systémů přidat! Začni na webu mrs.felk.cvut.cz.