Chceš zjistit, jak funguje jaderný reaktor? Vyzkoušet si měření neutronů v reaktoru? Víš, jak je potřeba poskládat palivo, aby reaktor fungoval? Nejen to a ještě více se dozvíš na akci Den reaktorovým fyzikem (DRF).

Když se přihlásíš, tak navštívíš školní reaktor VR-1 a vyzkoušíš si měření důležitých fyzikálních veličin nezbytných pro provoz reaktoru. Mimo to pro tebe bude připraveno několik zajímavých přednášek z oblasti provozu jaderného reaktoru, jaderné bezpečnosti a vývoje energetiky. Den reaktorovým fyzikem pořádá Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT – katedra jaderných reaktorů na školním reaktoru VR-1. DRF je jednodenní akce určená pro studentky a studenty středních škol.

Registraci a více informací najdeš zde.

Fakulta dopravní nabízí možnost zapojit se do unikátního projektu, kterým můžete i Vy přispět ke změně tváře Vašeho města, a to prostřednictvím účasti na nově vznikajícím projektu studentského projektu letní škola Smart Cities. 

Zapojení studentů do živých témat spojených s problematikou Smart Cities je jedním z klíčových kroků k vytvoření lepšího místa k životu nás všech.

Díky tomu získáte povědomí o současných moderních technologiích a jejich využití v praxi každodenního života. Vaše zkušenost může být vnímána i jako příprava na studium na vysoké škole a nebo příprava na váš budoucí profesní život prostřednictvím práce v mezinárodním týmu. V neposlední řadě je to příležitost získat osobní kontakty se zahraničními účastníky projektu.

V tuto chvíli jsou do projektu zapojeny univerzity z USA, Dánska, Německa a Maďarska.

Celý projekt má několik fázi:

1. mezinárodní symposium SCSP2021 ve dnech 27. a 28.5. 2021
2. mezinárodní workshopy – nuMIDASuž 28.5.; SWSC v průběhu června a další na podzim 2021
3. letní škola Smart Cities- červenec 2021

Nejbližší akcí je tedy mezinárodní symposium SCSP2021 a workshop nuMIDAS, detaily najdete na uvedených odkazech nebo se zeptejte přímo organizátorů na emailu: skolilova@fd.cvut.cz

Neváhejte a přidejte se k nám, záleží nám na budoucnosti nás všech a naší prioritou je kvalita života ve městech a soulad člověka a technologií.

Pokud jste nestihli podat včas přihlášky do řádného přijímacího řízení, nebo jste v řádném řízení nebyli přijati, máte stále ještě šanci studovat v nadcházejícím akademickém roce 2021/2022 na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Elektronické přihlášky je potřeba zaslat do 26. května 2021.

„Koncem dubna jsme uzavřeli řádné přijímací řízení a kapacitu pro talentované a motivované uchazeče stále máme, zejména ve studijním programu Krajinářská architektura,“ říká proděkanka pro pedagogickou činnost prof. Irena Šestáková. Veronika Redlichová ze studijního oddělení dodává, že počet přijatých bude záviset na rozhodnutí děkana.

Kdo může podat přihlášku?

Základní podmínkou pro přijetí je dosažení úplného středního, úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání. Další podrobnosti k podmínkám přijetí a průběhu přijímacího řízení najdete na webových stránkách v sekci Uchazeči.

Průběh přijímacího řízení

Přihlášený zájemce obdrží e-mail s pozvánkou k online testům. Kontaktní talentová zkouška bude stejně jako v letošním řádném přijímacím řízení nahrazena zasláním portfolia do 11. června 2021. Portfolio pro oba studijní programy musí obsahovat 3 práce dle zadaných specifikací (zátiší z kubistických předmětů, barevnou kompozici a zátiší s domácí rostlinou) a 3 až 7 prací dle vlastního výběru.

15. června čeká potenciální studenty architektury 1. kolo přijímacích zkoušek – online test z prostorové představivosti zaměřený na práci s pravoúhlými průměty a stereometrii, a online test ze všeobecného přehledu v oblasti architektury a krajinářské architektury.

Ti, kdo postoupí do 2. kola přijímacího řízení, budou pozváni na online pohovor ve dnech 28. a 29. června 2021. O přijetí uchazečů rozhoduje děkan Fakulty architektury ČVUT na základě pořadí uchazečů určeného podle počtu bodů získaných v obou kolech přijímací zkoušky a doporučení závěrečné přijímací komise. Výsledky přijímacího řízení budou zveřejněny do 31. 7. 2021 na webu školy.

Fakulta uchazečům vzkazuje: nepropásněte termín SCIO testů

Test Obecných studijních předpokladů (OSP) složený v rámci Národních srovnávacích zkoušek (SCIO) fakulta neorganizuje, každý uchazeč jej musí absolvovat samostatně. Studijní oddělení akceptuje následující proběhlé termíny zkoušek:12. 12. 2020, 6. 2., 6. 3. 2021, dále také termín 22. 5. 2021, na nějž je však nezbytné přihlásit se nejpozději 6. 5. 2021 přímo na stránkách pořadatele.

Online Dny otevřených dveří v červnu

Pro uchazeče nejen tohoto přijímacího řízení škola chystá těsně před termínem mimořádného přijímacího řízení ve dnech 11. a 12. 6. 2021 také online Dny otevřených dveří. Kromě přednášek o možnostech studia na Fakultě architektury ČVUT se mohou přihlásit na praktické workshopy připravující na přijímací zkoušky. Škola nabízí workshop kreslení, deskriptivní geometrie nebo pohovor nanečisto. Přihlášky a více informací najdou zájemci na webu https://www.fa.cvut.cz/cs/uchazeci/prijimaci-rizeni/dny-otevrenych-dveri

Termín pro podání přihlášky na bakalářské studium na Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou je do 30. 4. 2021.

Elektronickou přihlášku můžeš podat na www.prihlaska.cvut.cz.  Veškeré informace a jak se přihlásit najdeš zde.

Už více než rok nemají studenti elektrotechniky kvůli pandemické situaci přístup do výukových laboratoří. Mají-li se z nich ale stát kvalitní vývojáři, je pro ně praktická výuka nezbytností. Vyučující z Katedry měření Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT proto ve svých předmětech využívají domácí laboratorní výuku nebo vzdálenou výukovou laboratoř. Navzdory složitějším podmínkám i v rámci distanční praktické výuky vznikají zajímavé projekty. Studenti chystají například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku. 

Domácí laboratoř si studenti dokážou sestavit sami doma pomocí součástek od vyučujících. Jednoduché zapojení s mikrokontrolérem dokáže provizorně nahradit spoustu drahých laboratorních přístrojů. S využitím této domácí laboratoře se studenti v průběhu semestru interaktivní formou seznámí se základními bloky průmyslového senzorového systému.

Předměty využívající domácí laboratoře jsou zakončeny závěrečnými projekty. „Nebyl jsem si jistý, zda ponechat samostatné semestrální projekty i v distanční výuce, byl jsem v tomto ohledu spíš pesimista, ale výsledek je velmi pozitivní. Zajímavý je například projekt dvou studentů, kteří pobývají na koleji a rozhodli se elektrifikovat svůj pokoj. Pomocí lego stavebnice a elektronických součástek si vyrobili bezkontaktní odemykání dveří, dálkové ovládání vypínačů nebo stahování rolet a promítacího plátna,” popisuje zkušenost s distanční praktickou výukou doc. Jan Fischer z Katedry měření FEL.

S výjimečným projektem přišel také student Adam Herold: „Řešení úlohy může doma zabrat mnohonásobně víc času než ve škole, na druhou stranu se tím člověk učí a samostatné překonávání překážek může pomoci lépe pochopit danou problematiku. Bastlení doma mě bavilo a jsem rád, že předmět probíhal i vzhledem k nastalé situaci. Hodně jsem si užil hlavně práci na závěrečném projektu, i když to bylo doma náročnější.” Jeho závěrečný projekt využívá senzory magnetického pole (Hallovy senzory) ke snímání polohy magnetického pera. Poloha pera se potom promítá na displeji. K této platformě dále vytvořil program – jednoduchou hru inspirovanou hrou Snake známou například z tlačítkových telefonů značky Nokia. Had je v tomto provedení hry ovládán právě pohybem magnetického pera nad snímací plochou. Adam Herold projekt v surové formě prezentoval v závěru loňského semestru, pracoval na něm ale nadále i přes léto a na začátku září byla jeho hra k vyzkoušení na festivalu Open House Praha 2020 na Katedře měření.

Studentka Jekatěrina Jaroslavceva rozvíjí praktické dovednosti i ve volném čase. Sestrojila robotické rameno schopné pohybovat se v prostoru, ovládané přes wifi. Výběr závěrečného projektu ji teprve čeká: „Témata jsou skutečně různorodá. Spolužáci se chystají vytvořit například snímač svalové aktivity, autonomní modul pro pěstování květin nebo monitorování kurníku. Osobně tento typ výuky vnímám jako nejlepší možnou náhradu praktické výuky za těchto podmínek. Nemyslím si, že by distanční praktická výuka v budoucnu tu kontaktní nahradila, ale určitě může být domácí laboratoř nebo vzdálená laboratoř zajímavým doplňkem klasické práce v laboratoři.”

Experiment v laboratoři lze realizovat i vzdáleně

Obráceným řešením domácích laboratoří je metoda vzdálených laboratoří. V laboratoři na fakultě je sestavena měřicí úloha s reálnými přístroji ovládanými přes počítač. Studenti se k laboratornímu počítači připojují technikou vzdálené plochy a přístroje ovládají prostřednictvím realistických virtuálních panelů. Zároveň mohou prostřednictvím webové kamery vidět skutečný experiment v laboratoři.